RC revue
RC REVUE 5/2018
1. května vychází páté číslo devatenáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme
V RC revue 5/2018 naleznete
| Obsah časopisu RC revue 5/2018 | ||
|---|---|---|
 | Plánek Modelář 16s Avia B-534Kdo z modelářů středního věku by si nepamatoval „pětsettřicetčtyřku“, naší řadovou stíhačku z let 1935–39? Já dodnes vidím ony obratné letouny, jak vzlétají v tříčlenných rojích z brněnského letiště, nízkým letem přeletí nad plochou a bystře stoupají ve strmém úhlu k obloze. Mít takové letadlo v ruce bylo odjakživa mým snem a jeho alespoň částečným uskutečněním je tato maketa. | 11 |
 | Vystřelovací polomaketa Bell X-1Bell X-1 byl prvním letounem v historii letectví, který vlastní silou překonal rychlost zvuku ve vodorovném letu. Stalo se tak 14. října 1947, kdy za řízením oranžově zbarveného stroje seděl zkušební pilot Charles Yeager. Stroj pojmenovaný podle Yeagerovy manželky Glamorous Glennis dosáhl tehdy rychlosti 1,06 Machu (1 298,55 km/h). Pokusný letoun určený k výzkumu jevů při velmi vysokých rychlostech poháněl čtyřkomorový raketový motor spalující etylalkohol a kapalný kyslík. Protože zásoba paliva nestačila na start ze země a uskutečnění zkušebního letu, byl letoun do příslušné výšky vynášen pod trupem upraveného bombardéru Boeing B-29 Superfortress. Po vyčerpání paliva stroj přistával klouzavým letem. | 12 |
 | Nový vysílač JETI DS-24U nového vysílače DS-24 je asi hlavní otázkou, jaké rozdíly jsou vlastně mezi DS-16 a DS-24? V počtu kanálů určitě ne. Po aktualizaci vysílače DS-16 (firmware 4.00) mají oba vysílače až 24 proporcionálních kanálů. DS-24 má 30 volných mixů a několik základních (delta/elevon, motýlek, Butterfly…) k tomu. Vysílač DS-24 umí přehrát kromě hudebních souborů a hlášek ve formátu wav také ty ve formátu mp3. Pokud již máme svoji oblíbenou hudbu ve standardním a hojně používaném mp3 formátu, nemusíme ji konvertovat do formátu wav. Další doplňkovou vymožeností je, že FM rádio umí vyhledávat stanice jak automaticky, tak i manuálně, vždy s krokem 0,05 MHz. | 18 |
 | Dlouhodobé zkušenosti s nabíječem Sky RC Ultimate 1 000 WDlouhodobé zkušenosti s nabíječem Sky RC Ultimate 1 000 W Počátkem jara roku 2016 mne opustil asi čtyři roky používaný nabíječ Icharger 208B 350 W, který jsem měl jako druhý ke svému kilowattovému dvoukanálovému Hyperionu. Vozil jsem jej občas na letiště, ale především pracoval v dílně a urychloval nabíjení všech potřebných baterií před odjezdem na letiště. Že jsem měl k dispozici o „nabíjecí kanál“ méně jsem rychle poznal. Vypsal jsem proto zrychlené výběrové řízení na nový nabíječ – ideálně schopný nabíjet opět až 8s Li-pol, a výkonově přinejmenším stejný. Nakonec jsem objednal nabíječ Sky RC Ultimate 1 000 W, který již podle názvu požadavek na nabíjecí výkon s rezervou splňuje. | 19 |
 | Schwabmünchen – Segelflugmesse, aerovlekové setkání obřích maket větroňů a prodejní veletrhloni koncem července, skoro uprostřed letecké sezony, jsem vyrazil s kamarády již po několikáté do německého Schwabmünchenu na tradiční prodejní větroňářský veletrh, který se koná na místním aeroklubovém plachtařském letišti. Akce s komentovaným programem trvá tři dny, vždy v pátek od 9.00 do 19.00 hod., v sobotu od 9.00 hod. až do půlnoci (na programu jsou noční přehlídka a ohňostroj) a v neděli od 9.00 do 16.00 hod., ale již od čtvrtka je na co se dívat. V sobotu večer je dobré nenechat si ujít večerní leteckou show, na které se střídají osvětlené modely – od malých z EPP až po třímetrové akrobaty, nebo aerovleky s nasvícenými obřími maketami větroňů a dokonce byl k vidění i noční dvojvlek. | 22 |
 | Malý elektrovětroň E-HawkŘadím se mezi modeláře, kteří si občas i mimo létací sezonu rádi „skočí“. Jeden dva lety a honem domů do tepla. Nebo například jedeme na výlet či dovolenou a chceme si s sebou přibalit model a v autě přitom není moc volného místa. Přitom kumuly na obloze svádí si „skočit“. Model E-Hawk může tato přání splnit. Je malý, skladný, jednoduchý a stačí zastavit někde u vjezdu na pole a zalétat si. Navíc je s ním možné si zalétat s trochou nadsázky a zkušeností na dětském hřišti mezi paneláky. | 25 |
 | Mistrovství České republiky halových akrobatůLetos tomu bylo poprvé, co se tato haloletecká vrcholná a prestižní akce konala jinde než v Praze. Konkrétně ji 31. března v hodonínské hale uspořádal modelářský klub AMT Hodonín, jinak řečeno rodina Hnilicových. Již samotná registrace na mistrovství republiky byla velmi profesionálně zpracována. Účastník se musel přihlásit vyplněním dotazníku na internetových stránkách, pak mu e-mailem přišla výzva k zaplacení startovného a po zaplacení byl na facebookových stránkách mistrovství zveřejněn v seznamu pilotů. Naprosto přehledné a profesionální řešení. To však nebyl jediný skvělý prvek. Po uzávěrce přihlášek byl vygenerován přesný časový harmonogram, podle kterého každý věděl, kdy a co poletí. | 29 |
 | Polomaketa Cessna 182 SkylaneModel vyrába firma Modster a distribuuje ho okrem iných predajcov aj firma Kostka Modelcentrum. Samotný model je vyrábaný v Číne, tak ako mnohé iné modely vstrekovaním penového plastu do negatívnych kovových foriem. Model je dodávaný v kartónovej krabici s vyobrazením modelu; na veku krabice sú tehnické parametre modelu. Celý model bol dostatočne zabezpečený proti poškodeniu zabalením do bublinkovej fólie. Túto fóliu je možné použiť ako ochranný obal pri preprave na letisko, keďže materiál EPP, z ktorého je model vylisovaný, je náchylný na mechanické poškodenie, o ktoré – ako vieme – nikdy nie je núdza. | 32 |
 | Polomaketa DHC-2T Turbo BeaverV roce 1947 společnost DeHavilland Aircraft Company of Canada představila letoun DHC-2 Beaver. Během následujících dvaceti let bylo vyrobeno přibližně 1 600 strojů. Letoun s nenáročnou údržbou a provozem, známý také jako „tahoun severu“, patřil mezi základní pomůcky moderních pionýrů po celém světě. Díky tomu, že společnost DeHavilland také vyvinula a vyrobila více než šedesátikusovou sérii upravených strojů s turbovrtulovým pohonem a poněkud hranatějšími tvary, se Turbo Beaver stal prvním sériově vyráběným jednomotorovým užitkovým letadlem s tímto typem pohonu. | 34 |
 | Replika historického jedenapůlplošníku K. C. CutieNa konci léta roku 1979 mi z Kalifornie dorazil časopis Air Trails, jehož tehdy ohromujících sto stran bylo věnováno historickým modelům letadel. Hned mne několik modelů zaujalo, jedním z nich byl pohledný jedenapůlplošník K. C. Cutie z roku 1952, zkonstruovaný Bobem Millerem. Jeho jméno odpovídá jeho pohlednosti, cutie je totiž v překladu kočka, kost, fešanda. V časopise představený model byl samozřejmě volně létající, poháněný „žhavíkem“ Wasp .049 (0,8 cm³). Model se mi velmi líbil, takže jsem si jej chtěl postavit, ale v té době by mi k jeho pohonu mohl sloužit pouze dostupný sovětský samozápalný motor OTM o zdvihovém objemu 0,8 cm³. Výkonově by mohl stačit, ale hmotnost mého tehdejšího RC vybavení, respektive jeho palubní části, činila 240 g, což se mi zdálo moc. Stavbu jsem nakonec uskutečnil až o 39 roků později a k pohonu použil uživatelsky přívětivější elektromotor. | 38 |
 | Joe Nall Fly-In 2017Při svých předchozích návštěvách Joe Nall – v létech 2011 a 2013 – jsem popisoval akci detailně sám, svými slovy a ze svého pohledu. Ačkoliv mám z poslední návštěvy opět mnoho krásných zážitků a vzpomínek, nechci opakovat podobný příběh. Tentokrát jsem se tedy rozhodl zjistit, co Joe Nall znamená pro další lidi. No a abych to zjistil a mohl předat čtenářům, vyzpovídal jsem několik známých osobností RC světa. | 43 |
 | Maketa vrtulníku Westland Wessex HU.5Když jsem svojí ženě ,,odtajnil“, jaký nový model vrtulníku chystám stavět, se slovy: „ta- kovej se jen tak často lítat nevidí,“ dočkal jsem se téměř okamžité odpovědi: „no, kdo by taky takovou vobludu stavěl!“ Inu, není nad upřímnost, navíc v kruhu rodinném. Na obhajobu své ženy musím ale dodat, že na tom trochu pravdy určitě bude a není to poprvé, co jsem si vybral předlohu řekněme méně typickou. Westland Wessex je v Anglii licenčně vyráběný americký vrtulník Sikorsky S-58 (vojenské označení H-34). Na rozdíl od svého vzoru, který poháněl pístový hvězdicový motor, jsou ve Wessexu zabudovány dva motory turbohřídelové. Díky tomu zůstal ve službě o dlouhou řadu let déle než jeho americký vzor. První stroj vzlétl v roce 1957. Existovalo mnoho verzí, od protiponorkové, záchranné až po čistě transportní. Wessexy byly také prodány do několika států a věřím, že v některých slouží dodnes. | 48 |
 | Pilatus P-2Pilatus P-2 byl švýcarským vojenským letounem pro základní i pokročilý výcvik. Švýcarská firma Pilatus Flugzeugwerke AG byla založena v roce 1936 ve městě Stans. První její prací byl prototyp šestimístného hornoplošníku SB-2 Pelican, určeného pro provoz ve vysokohorském prostředí. Následoval projekt Pilatus P-1, který však nebyl realizován. Prvním úspěšným strojem firmy byl až cvičný vojenský dolnoplošník Pilatus P-2, jehož návrh vznikl v roce 1942; navrhl jej konstruktér H. Fierz. Prototyp označený P-2-01 ale vzlétl až 22. dubna 1945. Jeho konstrukce byla v kombinaci kovu, dřeva a plátna. | 55 |
 | 3D pero 3D SIMO mini 2Od společnosti Conquest entertainment naše redakce obdržela k vyzkoušení univerzální 3D pero SIMO mini 2. Toto zařízení se hodí jako pomocný přístroj pro 3D tisk, takže se k němu ještě podrobněji vrátím v některém z příštích dílů našeho seriálu o 3D tisku. Univerzálnost tohoto výrobku spočívá v tom, že toto pero není „jen“ pero, ale s pomocí dalších nástavců jej můžeme změnit v páječku, vypalovací nástroj, nůž a také malou odporovou pilu. Pero s příslušenstvím se dodává v kartonové krabici s barevným potiskem, po jejímž otevření jsem se trochu lekl. | 58 |
 | Základy strojnictví pro modeláře IINýtové spoje patří mezi historicky nejstarší technické spojování, jsou doloženy nýty již z doby bronzové. V minulých dobách, než se na dnešní úroveň rozvinulo svařování, patřilo nýtování k základům veškerého spojování ocelových konstrukcí, ať šlo o mosty, sloupy, kotle, námořní lodě i konstrukce staveb. Dodnes při každé návštěvě budovy pošty na brněnském hlavním nádraží hledím na tu nádhernou práci. Svým způsobem to bylo i umění. | 60 |
 | 3D tisk v modelářské praxiTato část seriálu o 3D tisku pojednává o tvorbě součásti RC modelu „od podlahy“. Využil jsem toho, že jsme do redakce obdrželi k vyzkoušení RC model letadla z EPP Turbo Beaver, kterého jsem se ujal, a krátce poté – ještě v březnu – nasněžilo. Myšlenkový pochod byl tedy svižný – vyzkouším si „Bobra“ na lyžích, a musím pohnout kostrou, jaro se blíží. Zadání tedy bylo jasné. | 62 |
 | Temžské plachetní bárky – Thames Sailing BargesZhotovení lišty navijáku otěží a základní desky pro serva Pro ovládání otěží jsem koupil šestiotáčkové servo – naviják s bubnem – které jsem upevnil na základní lištu. Pomocnou smyčku jsem natáhl mezi dvě kladky, jednu pevnou, druhou odpruženou v hliníkovém držáku z profilu o tvaru písmene U. Upevnil jsem tam i běžec na ocelovém prutu, od kterého povedou otěže na palubu k plachtě. Naviják jsem nastavil za pomoci servotesteru, který se mi nyní jeví jako nejdůležitější pomůcka pro nastavení serv v modelu, které bych jinak musel nastavovat se zapnutou RC soupravou, a to ještě s možností poškození serva. | 64 |
 | Přestavba a vylepšení parního strojeZima je na nic… Co víc může o tomto ročním období lodní modelář říct. Ven se moc nemůže, rybníky jsou většinou zamrzlé, nebo vane zatracený vítr a tím pádem je chladno a už pobyt na břehu rybníka je dost nepříjemný. Pobíhat ve studeném větru kolem plující lodičky, nehledě na fakt, že jsme si před časem vodu „zamknuli“, to občas při nějakých zkouškách ještě jde, ale mívám smíšené pocity, když ruším rybám zimní klid… Takže každý normální modelář buď odpočívá, nebo uklízí ve své dílně, nebo něco nového staví. Před dvěma měsíci jsem opravil stroj, který mi dal kamarád Petr, a ozřejmil svoji činnost na MoNaKu, nyní přišel čas na článek o další činnosti parníkáře na penzi. | 66 |
 | Vývoj a vznik RC modelu ponorky prostřednictvím 3D tiskárnyV roce 2016 jsem se rozhodl vyzkoušet něco pro mne naprosto nového – zhotovení vlastní stavebnice ponorky, která by se sestavovala pouze šrouby a maticemi jako některý z montážních systémů – Merkur, Fischer apod. Tato stavebnice měla být vytvořena v počítači a vyráběna tzv. aditivní metodou – tedy 3D tiskem. Již několik předchozích let jsem sledoval jeho vývoj. Až do roku 2016 nebyly ani kvalita ani cena 3D tisku pro mé záměry dostačující. Začal jsem uvažovat, jak takový projekt pojmout. Z počátku jsem v počítači konstruoval jen modely pro díly, které jsem v minulosti musel pracně odlévat. Tisknout jsem si je pak nechával přes kamaráda. | 68 |
 | Model tahače MAZ 537 v měřítku 1 : 10Během druhé světové války disponovala sovětská armáda pouze malými a lehkými nákladními automobily vlastní výroby, větší automobily pocházely z dodávek v rámci lend-lease. Kvůli narůstající potřebě dopravovat stále větší a těžší zbraňové systémy byl sovětským vrchním velením vznesen požadavek na vývoj a výrobu vlastního těžkého tahače. | 73 |