RC revue

» Časopis » Archív časopisu


RC REVUE 1/2019

RC revue 1/2019
1. ledna vychází první číslo dvacátého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme


V RC revue 1/2019 naleznete

Obsah časopisu RC revue 1/2019
RC revue 1/2019

Srdeční záležitost – VT-16 Orlík

Konstruktér Ing. Jiří Matějček byl členem poválečné konstrukční skupiny LF Praha, jejíž kořeny sahají až do období druhé světové války. Tehdy se v pražské pobočce německé konstrukční kanceláře, neblaze proslulé firmy Junkers A. G., setkali později významní konstruktéři nejznámějších poválečných československých větroňů. Za všechny alespoň jmenujme Vladimíra Štrose (Luňák, Pionýr, Standart), Karla Dlouhého (Spartak a Blaník) a Jiřího Matějčka (Orlík I a II). Zkušenosti získané spoluprací na Luňáku, u nějž měl na starosti křídlo, zúročil Jiří Matějček v dalším společném projektu s Vladimírem Štrosem, jenž měl pracovní název XLF Standart.

1
RC revue 1/2019

Plánek Modelář 53 Dewoitine D 520

Jednou z nejlepších francouzských stíhaček za 2. světové války byla Dewoitine D 520. Byl to celokovový dolnoplošník se zatahovacím podvozkem o rozpětí 10,2 m, dosahující rychlosti 526 km/h. (Jeho technický popis a historii, která byla velmi pestrá, přinesl s plánkem 1:50 Modelář č. 1/1968 a Křídla vlasti č. 3/1964).

10
RC revue 1/2019

IIFI 2018, Nijmegen, Nizozemí

Soutěž halových modelů IIFI 2018 (International Indoor Flying In 2018) se konala ve dnech 9. až 11. listopadu 2018. Samotné IIFI se konalo po osmé, s přičtením dvou ročníků Interscale to bylo desáté setkání příznivců volných halových modelů, především maket, pořádané Nijmeegse Luchtvaart Club v hale Jan Massinkhal o ploše 2 400 m2 a s výškou stropu osm metrů.

11
RC revue 1/2019

Nabíječ PowerLab 6 touch

Nabíječe značky Revolectrix dovážené plzeňskou společností Hořejší model patří k leaderům v oblasti nabíjení modelářských akumulátorů. Precizní zpracování, možnost měnit řadu parametrů před a během nabíjení a především přesnost měření elektrických veličin, to jsou hlavní výhody nabíječů od tohoto výrobce. Od dovozce, firmy Hořejší model, jsme obdrželi k vyzkoušení verzi PowerLab 6 touch. Základem je vylepšený nabíječ PowerLab 6 doplněný o tzv. BUMP controller – řídící jednotku, která kromě ovládání nabíječe prostřednictvím dotykového displeje umožňuje bezdrátové spojení se smartphonem technologií Bluetooth. Dále je možno využít technologii NFC pro ukládání dat ke konkrétním bateriím.

16
RC revue 1/2019

Pult pro vysílač Cadet

Pro zhotovení tohoto pultu jsem se rozhodl poté, když jsem zakoupil pro osmiletého pravnoučka model elektrovětroně Beta 400, k jehož řízení je dodáván i vysílač Cadet. (Poznámka redakce: Vysílač se prodává i samostatně, popisovali jsme jej v RC revue 5/2017.) Vysílač je v palcovém provedení, proto, když jej pravnuk držel ve svých malých rukou, stále s modelem zatáčel.

18
RC revue 1/2019

Začátek halové akrobatické sezony 2018–19

Pár slov na úvod. Před začátkem právě začínající sezony, když jsem dával dohromady termíny halových závodů, jsem si uvědomil, že v tom již – spolu se synem Markem – „jedeme“ od roku 2005. Tedy přesně od 26. března 2005, kdy Marek letěl poprvé soutěžně v hale. Bylo to ve Stochově v závodě Hacker model Indoor Open 2005. Od té doby se toho stalo mnohé. Snížila se hmotnost akrobatických modelů z nějakých 150 na 45 gramů a méně. Modely kategorie F3P-AP jsou poháněny protiběžnými vrtulemi, někdy i o průměru až 18“. Technická náročnost modelů se značně zvýšila a postavit opravdu špičkovou soutěžní halovku není vůbec legrace. Ale jde to, musí se jen chtít. Nejen tato skutečnost vede v poslední době – v letošní sezoně je to vidět snad ještě víc – k úbytku pilotů. I když máme kategorii RCEA s omezenou minimální hmotností modelu na 100 gramů a s nenáročnými akrobatickými obraty, aby mohli za malé peníze soutěžit i noví piloti, tak příliš nových zájemců nepřibývá.

28
RC revue 1/2019

Elektrovětroň Proxima II

Většinou ještě v průběhu letních dní, kdy je letová sezona v plném proudu, začínám přemýšlet, jaký nový model přes podzim a zimu postavit na následující rok. Když už jsem se konečně rozhodl, objednal jsem si stavební plánek a začal nakupovat materiál na stavbu. Všechno se krásně dařilo do té doby, než jsem zjistil, že je najednou březen a já mám postaven z části jen trup a jednu polovinu křídla. Takže samozřejmě muselo následovat kritické zvážení, jak dál. Za chvíli bude pěkné počasí a já nám jen jedno letadlo (jsem zvyklý mít vždy dvě, která střídám). Po dlouhém přemýšlení jsem se rozhodl zakoupit již značně předpracovaný model. Chtěl jsem ale dosáhnout co nejnižších nákladů, takže bylo nejdříve potřeba zjistit, jaké mám doma vybavení. Různých serv je v šuplíku vždy dostatek, ale elektromotor jsem měl volný pouze NTM 35-30 1 100 kV a k němu regulátor RAY R – 40 A.

30
RC revue 1/2019

Akrobatický model Loop

Mám rád akrobaciu a hlavne nenáročnú prípravu na lietanie. Modely od firmy VA-models splňujú moje požiadavky na plnohodnotnú akrobaciu na malej ploche. Model Loop verzie 2 je čo do veľkosti najvačší. Je to stredoplošník s rozpätím krídla 1 260 mm. Má oproti predchádzajúcim modelom veľa vylepšení, čo zvyšuje jeho hodnotu a zlepšuje letové vlastnosti.

32
RC revue 1/2019

Stavebnice makety Zlín Z-526 AFS

Výrobce stavebnic z rozsypu Petr Doubrava mě vloni nechal vyzkoušet jeden z jeho nejpopulárnějších modelů – téměř maketu Zlínu 526 AFS „Kraťas“. (Poznámka redakce: Neoficiální jméno Kraťas tyto akrobatické letouny dostaly kvůli zmenšenému rozpětí oproti jiným strojům z rodiny Trenérů.) Šlo o prototyp stavebnice v dobře viditelné atraktivní červeno-bílé povrchové úpravě, s krásným maketovým kuželem, zatahovacím podvozkem a ještě prvním, ne zcela čirým výliskem překrytu kabiny a třídílným prototypovým spodním krytem centroplánu. Nicméně je to letadlo od Petra Doubravy, výrobce známého pro nízkou hmotnost modelů umožňující VELMI realistické létání a zaručující nezáludné letové vlastnosti. A jak říkám: lehké letadlo létá špatně za větru, těžké létá špatně i za bezvětří. Tomu lehkému se ale dá pomoci například stabilizací vybaveným přijímačem, Petr ve Zlínu od konce léta úspěšně zkouší přijímač JETI REX Assist.

34
RC revue 1/2019

RC polomaketa Messerschmitt Bf 109E

Předlohou modelu je známý německý stíhací letoun z období druhé světové války. Při návrhu modelu jsem kladl důraz na letové vlastnosti na úkor maketovosti, proto jsem upravil některé rozměry tak, aby byl model stavebně jednoduchý a ve všech režimech letu byla zachována jeho dobrá ovladatelnost. Na druhou stranu model za letu působí velmi realisticky a kvůli přebytku výkonu je schopen všech běžných akrobatických prvků. Konstrukce modelu vychází z výborných zkušeností, které jsem získal s předchozími modely, u nichž jsem úspěšně použil kombinace běžného balzového trupu s křídlem vyříznutým z podlahového polystyrenu.

38
RC revue 1/2019

WASG 2018

WASG je mistrovství světa v aircombatu – tedy v leteckých soubojích s polomaketami letadel, která mají reálnou předlohu v období první (měřítko 1 : 8 – kategorie WWI), respektive druhé (měřítko 1 : 12 – kategorie WWII) světové války. Pohon modelů obstarávají převážně spalovací motory. Stále více ale pronikají do této kategorie také elektromotory. A o co jde? Velmi zjednodušeně – každý model má na sobě připevněnou stuhu o délce 12 m (WWII), respektive 15 m (WWI). „Bojuje“ najednou až sedm letadel při letovém čase sedm minut a cílem každého pilota je svým modelem odseknout stuhu z modelu soupeřů. Čím více seků, tím více bodů. Rozhodčí každému pilotu, který je zodpovědný za přidělení bodů, dělá neletící pilot – tedy soupeř. Ono podivné slovo WASG je zkratkou pro World Aircombat Scale Games.

44
RC revue 1/2019

BMFA Nationals 2018

Loňské mistrovství Velké Británie pořádané obdobou našeho Svazu modelářů, avšak pro zhruba 25 kategorií najednou, se opět konalo na základně britského rálovského letectva Barkston Heath. Tím myslím vojensky používanou základnu! Královské letectvo v rámci podpory zájmu o technické sporty tuto plně funkční, ale nepříliš často využívanou základnu modelářům jednou do roka půjčuje. Česká firma JETI model opět vyslala na tuto modelářskou megaakci se zhruba 10 000 modeláři svého obchodního zástupce Jakuba Mituru jako podporu distributorovi JETI UK. K němu se letos přidal Petr Jelen, syn majitele a spoluzakladatele firmy, a na pozvání distributora jsem byl třetím členem výpravy já – jako pilot pro ukázky na letové ploše vyhrazené show.

49
RC revue 1/2019

Polomaketa klasického dvouplošníku WACO

Po dokončení podvozku jsem se pustil do ocasních ploch. Stabilizátor se jednoduše nasune bokem do připravené drážky v trupu a důkladně zalepí. Pak se na něj na „papírové“ otočné závěsy připevní poloviny výškového kormidla. Kýlovka je součástí trupu, směrovka se k němu připevní opět „papírovými“ závěsy. Když se před léty objevily „papírové“ závěsy u stavebnic z dovozu, příliš se mi tehdy nelíbily. Ale když se dobře zabudují a dodrží se zásady správného lepení, jsou spolehlivé. Na mém dvanáct let starém modelu Cap 232 vydržely bez problémů dodnes.

53
RC revue 1/2019

Čs. akrobatický kluzák LF-107 Luňák

Vývoj tohoto krásného akrobatického kluzáku začal v roce 1947 v podniku Rudý Letov se sídlem v Praze-Letňanech, a to v konstruktérské skupině vedené Ing. Vladimírem Štrosem. Vývojové práce i stavba prvního prototypu probíhaly bez vážnějších problémů, a tak se 25. června 1948 mohl uskutečnit jeho první let, při němž do kabiny usedl šéfpilot Leteckých závodů Jan Anderle. Vyrobeny byly dva prototypy (OK-8730 a OK-8731), přičemž druhý prototyp byl později přestavěn na kluzák LF-207 Laminár. Protože vývojové zkoušky probíhaly bez vážnějších problémů, sériová výroba byla zahájená v roce 1950. Sériové stroje se od prototypů lišily. Křídlo mělo zjednodušenou konstrukci (menší počet žeber), mírně byl upraven půdorys a vztlakové klapky. Kromě křídla byl upraven i trup, který měl prodlouženou přední část, vyšší překryt kabiny, vyšší svislou ocasní plochu a směrovka dostala rohové odlehčení.

59
RC revue 1/2019

3D tisk v modelářské praxi - 19. 3D tiskárna Original Prusa

V tomto pokračování se podíváme na možnosti a parametry stále ještě poměrně nové tiskárny Prusa i3 MK3. Po roce a půl od doby, kdy jsem začal psát tento seriál, totiž redakce našeho časopisu obdržela zbrusu novou tiskárnu Prusa i3 MK3, čímž se nám omladí „strojový park“. Minulou tiskárnu jsem stavěl ze stavebnice, proto jsem tentokrát podlehl lenosti a tuto tiskárnu objednal již v sestavené podobě, abych zjistil, jak to je s tiskem hned po vybalení výrobku. Na tuto tiskárnu jsem se těšil dlouho, už jen proto, že starší stroj již má za sebou rok a půl provozu a přestože jsem nezaznamenal žádnou závažnější poruchu, pravděpodobnost selhání se s časem zvyšuje. Pro psaní seriálu je tak nanejvýš vhodné mít k dispozici „záložní stroj“. Jako další důvod je hlučnost tiskárny; před nedávnem jsem se přestěhoval a nyní mám tiskárnu v obytném prostoru. V noci pak byla starší tiskárna i3 Mk2 obtěžující i přes zavřené dveře, kdežto nová je neuvěřitelně tichá i v normálním režimu, natož pak v tichém (stealth).

69
RC revue 1/2019

Lodní modeláři v Písku v roce 2018

Každoročně pořádáme v Písku dva soutěžní srazy lodních modelářů. Třebaže o tom prvním v neděli 13. května 2018 slyšel díky televizní reportáži kdekdo, ten druhý proběhl téměř bez diváků. Konal se rovněž v neděli, avšak až 7. října 2018. Zatímco na jaře dostali příležitost majitelé hasičských lodí (mezi třemi modeláři vyhrál Jiří Masník), na podzim jsme nechali prostor maketářům. A dobře jsme udělali, neboť kategorie lodních maket (bez hodnocení stavby – jako je třída F4-A) přilákala do Písku dosud nevídané účastníky, kterými byli jednak pozdější vítěz Vlastimil Blažek, a pak pánové Jaroslav Klomfar, Jiří Kropáček a Jaroslav Nývlt z českobudějovického KLoM Vltava, kteří se pravidelně starají o soutěž Austria Cupu v Netolicích (viz dřívější reportáž v RC revue).

72
RC revue 1/2019

Soukromá jachta z roku 1917 Nymphaea

V srpnu roku 2012 jsem se zajel s manželkou na týden podívat do krásného nizozemského města Amsterdam. Města, které je protkáno systémem kanálů „grachtů“, jež jsou domovem nádherných hausbótů a lodí všeho druhu, pro oko „lodičkáře“ to správné potěšení. Prochodili jsme Amsterdam kříže krážem a navštívili několik muzeí včetně námořního se zakotvenou replikou lodě Amsterdam – jmenovkyní města. Tento trojstěžník si v 18. století nechala postavit Nizozemská východoindická společnost. Při procházkách podél kanálů mi padla do oka zajímavá štíhlá loď jménem Nymphaea (Leknín). Neváhal jsem a vyfotografoval si jí ze všech možných úhlů a také pořídil pár detailních snímků nástavby a všech prvků na palubě.

74