RC revue

» Časopis » Archív časopisu


RC REVUE 5/2016

RC revue 5/2016
1. května vychází páté číslo sedmnáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme:


V RC revue 5/2016 naleznete

Obsah časopisu RC revue 5/2016
RC revue 5/2016

Šestikanálová RC souprava Fly Sky i-6

Soupravu jsem pořídil jako „druhou“, zejména pro řízení jednodušších modelů. Vysílač palcového typu se dodává v papírové krabici bezpečně uložený do vakuově tvářených plastových vložek. Souprava pracuje v kmitočtovém rozsahu 2,405 až 2,475 GHz, využívá 16 kanálů a 160 různých přeskakujících algoritmů. Skříň vysílače padne velmi dobře do ruky, hmotnost se čtyřmi NiMH akumulátory je pouze 510 g. Pominu-li držadlo, jsou rozměry skříně 170 x 150 mm a její tloušťka v místě křížových ovladačů 38 mm. Páky křížových ovladačů mají nastavitelnou délku v rozsahu cca 6 mm. Případným vložením mezikusu by bylo možné jejich délku prodloužit a vyhovět těm, co si vysílač ukládají do pultu. Středící pružiny mají nastavitelnou tvrdost. Zvolit si můžeme mód 1 až 4, jeho případná změna je velmi jednoduchá. Vysílač napájejí čtyři tužkové články velikosti AA. Odběr při napájení ze čtyř NiMH akumulátorů je 109 mA při podsvíceném displeji.

17
RC revue 5/2016

Stabilizační systém Bavarian Demon Cortex

Elektronické stabilizace letu se staly nedílnou součástí dnešního RC létání. Na poli vrtulníků v podstatě vytlačily „pádlové“ mechaniky, umožnily vznik a rozšíření multikoptér a poslední dobou se s nimi čím dál víc setkáváme i v letadlech. Ať už jde o plně integrované gyroskopy vestavěné do přijímače známé z pěnových modelů značky E-flite, nebo samostatné stabilizace. Když se podívám, s čím se v dnešní době létá, větším modelům dominují dva výrobky – iGyro, které je většinou součástí systému PowerBox obsluhujícího serva a zajišťujícího napájení, nebo o něco univerzálnější Bavarian Demon Cortex, který se zrodil modifikací „vrtulníkářské“ FBL jednotky Bavarian Demon.

20
RC revue 5/2016

Mobilní aplikace Maia

Pro mobilní zařízení – smartphony či tablety – ať už se systémem Android či iOS existuje nepřeberné množství aplikací k nepřeberným účelům. Najdou se mezi nimi však i opravdu užitečné pro modeláře – jednou podle mého názoru z nejužitečnějších je aplikace Maia od firmy Upvision. Maiu využijí všichni piloti RC modelů, dnes rychle se rozšiřujících dronů i ostatní účastníci leteckého provozu.

23
RC revue 5/2016

Mezinárodní mistrovství Německa v halové akrobacii

Mezinárodní mistrovství Německa v halové akrobacii se tuto zimní sezonu konalo v Coburgu, městě vzdáleném necelých 400 km od Prahy. Místní HUK Coburg Arénu znají někteří čeští piloti velmi dobře, protože se v ní kromě mistrovství Německa v roce 2013 konalo i mistrovství světa v halové akrobacii. Hala je velká, jen hluboká a členitá stropní konstrukce komplikuje pilotům odhad vzdálenosti od nosníků a osvětlení. Český tým létal ve všech kategoriích. V nejjednodušší sestavě F3P-C létala Aneta Boušková. V náročnější kategorii F3P-AA soutěžili Jan Šefrna, Pavel Dienst­pier, Kamil Mrazik a Lukáš Pastejřík. V nejnáročnější sestavě F3P reprezentovali naše barvy Marek Plichta, Jan Špatný, Jan Pastejřík a Jiří Šotola. Marek Plichta navíc letěl i kategorii F3P-AFM aeromuzikál.

24
RC revue 5/2016

Čtvrtá Velká moravská

V neděli 20. března 2016 pořádal LMK Nový Jičín v čele s Mírou Mužníkem již čtvrtý ročník soutěže halových akrobatů s názvem Velká moravská. Jak se již stalo zvykem, i letos šlo o poslední soutěž halové sezony 2015–16. Do soutěže nastoupilo celkem dvacet pilotů – třináct z České republiky a sedm ze Slovenska. Soutěž byla standardně otevřena ve třech základních akrobatických kategoriích rozdělených podle obtížnosti. Nejjednodušší RCEA se zúčastnilo pět pilotů. Nejobsazenější kategorií – stejně jako na všech letošních domácích soutěžích – byla obtížností střední F3P-AA, ve které se utkalo osm soutěžících. V nejtěžší mezinárodní kategorii F3P-AP – při neúčasti české halové špičky – startovali pouze čtyři piloti.

27
RC revue 5/2016

Znáte pojem F5B?

Mnoho modelářů jistě o této zkratce již někdy slyšelo. Avšak ne každý ví, co si pod ní představit. Pro některé je to jen jedna z mnoha soutěžních kategorií označených třípísmennou zkratkou, jichž je plná CIAM FAI. Pro ostatní je to zase označení pro „hotlinery“, které pokaždé létají po celé obloze, a je lepší se jim vyhnout. Částečně je to vše pravda, F5B je soutěžní kategorie elektromotory poháněných modelů kluzáků, která vznikla už v době, kdy se poprvé začaly stejnosměrné motory používat jako modelářský pohon. Od té doby si prošla značným vývojem, aby si zachovala ráz vrcholové kategorie, ve které je potřeba vlastnit dokonale vyladěnou techniku i zvládat perfektní pilotní styl.

30
RC revue 5/2016

155 s - rekreační rc model Plus 7

Model Plus 7 vznikl jako výsledek snahy po „českém elektroletu“, tedy po modelu, který by bylo možné postavit v našich materiálových podmínkách. Modelu, který by dal možnost vyzkoušet si krásu tichého motorového letu všem, kteří by rádi, ale jsou odkázáni na materiál dostupný v našich prodejnách. V poslední době jsou již občas na trhu tolik postrádané NiCd akumulátory se sintrovanými elektrodami o kapacitě 1,2 Ah a elektromotory Mabuchi RS-550S, tedy nejúzkoprofilovější komponenty. Dalšímu, i když nepředpokládám, že masovému, rozvoji elektropohonu létajících modelů v našich zemích tudíž už v podstatě nestojí nic v cestě.

33
RC revue 5/2016

Polomaketa pylonového speciálu Rare Bear

Modelářký trh je v současné době plný nejrůznějších „pěnových“ modelů, více či méně povedených a podle toho létajících. Sem tam se ale objeví novinka, která trochu vybočuje z běžného sortimentu a nabízí úplně něco jiného. Mezi takové modely lze určitě zařadit polomaketu amerického pylonového speciálu Rare Bear. Když jsem vloni procházel novinky a uviděl na internetu videa tohoto velmi rychlého a přitom obratného modelu, hned mi bylo jasné, že by stál za vyzkoušení. Po domluvě ve firmě Astra nám byl model zapůjčen k redakčnímu testu.

34
RC revue 5/2016

Red Baron jako halový model - rozhovor s Jürgenem Schönlem

Téměř každý rok se účastním výstavy Dortmund Intermodellbau Expo v Německu, která je známá jako největší hobby událost na světě. Rádiem řízené modely všeho druhu jsou přirozeně v současné době součástí mnoha rekreačních činností. Řekl bych, že největší sekce RC modelů byla věnována modelům letadel v hale 3B. Německá asociace rádiem řízených modelů, známá pod zkratkou DMFV, sídlila v této hale také. DMFV spolu s pořadateli výstavy vždy chtějí udělat program přitažlivější a během všech pěti výstavních dnů organizují zajímavou show v halovém létání. Hodinové vystoupení se opakuje v každém dnu čtyřikrát a předvádějí se v něm různé oblasti a možnosti létání v hale. I pro mě, modeláře s devatenáctiletou praxí, jsou některé části vystoupení nečekané a překvapivé. Nebyl snad rok, kdybych neviděl výjimečný model či neobyčejnou letovou ukázku. V minulosti zde například Martin Müller předváděl inovativní konstrukce, dodnes neustále přináší potěšení pro diváky realistickými lety lehoučké makety Airbusu A-380 s nafukovacím trupem.

39
RC revue 5/2016

Polomaketa Doflug D-3802 (J-401)

Teď mi již zbývalo zhotovit palubní desku. Nejprve jsem vyhledal, jak vypadala u předlohy, a začal v počítači v programu Corel Draw tvořit. Rozhodl jsem se pro prostorovější „3D“ verzi a nakonec zvolil i fototisk. Nakreslil jsem si samostatně přístroje s průhledným pozadím, dále hlavní panel, po něm představený čelní panel a spodní část. Nakonec jsem nakreslil světlý vystouplý panel a trojúhelníkovou plošku se žlutou kontrolkou vpravo a na čelní straně představený panel (vlevo). Každý panel jsem doplnil o kontrolky, přepínače a páčky.

44
RC revue 5/2016

Polomaketa sportovního letadla na elektropohon

V polovině šedesátých let minulého století se vedení Svazarmu obrátilo na otrokovický Moravan s požadavkem na vývoj unifikované řady letadel pro základní a pokračovací výcvik, aeroturistiku, aerotaxi i nácvik základní akrobacie. Konstrukční tým vedený Ing. Janem Mikulou připravil projekty šesti letadel, která měla až 75 % shodných dílů. Jako první z řady vzlétl v říjnu roku 1967 letoun Z-42, který byl postupně modernizován na Z-142 a Z-242 a sloužil pro základní výcvik pilotů. O rok později, v prosinci 1968, vzlétl první prototyp Zlínu Z-43 s poznávací značkou OK-XKN. Čtyřmístný stroj s vyšší letovou hmotností bylo nutné vybavit výkonnějším motorem, dostal také aerodynamické kryty kol a stavitelnou vrtuli V-503A. V následujícím roce vznikl ještě druhý vylepšený prototyp s bohatším přístrojovým vybavením a zkušebně nainstalovanou třílistou stavitelnou vrtulí Avia V-506.

47
RC revue 5/2016

Ohlédnutí za sezonou 2015 - Aleš Marhoun, létání s proudovými modely s motory PBS na leteckomodelářských show u nás i v Evropě

Vloni jsem se zúčastnil mnoha akcí a modelářských show v České republice i v Evropě , kde jsem létal modely poháněnými proudovými motory, buď jako tovární pilot české firmy PBS Velká Bíteš, vyrábějící motor TJ-20, nebo jako týmový pilot německého výrobce kompozitových stavebnic modelů letadel Paritech a Tomahawk Design. Některé z těchto akcí konaných v Německu, Francii a Belgii se pokusím českým čtenářům trochu přiblížit. Kromě různých show jsem startoval také na Jet World Masters (mistrovství světa maket letadel s proudovými motory), ale o této vrcholné akci napíšu někdy jindy.

55
RC revue 5/2016

Model Avia C-11/Jak-11 v měřítku 1 : 3,35

Období, kdy v dílně nemám žádný „vrtulový“ model – bez ohledu na velikost – není až taková výjimka. Přesto se mi v posledních létech celkem daří to, že přijímám i zakázky na stavby zajímavých modelů poháněných jiným než proudovým motorem a díky tomu si jednou za rok, za dva, zkusím řídit model s pístovým motorem a vrtulí. Vždy mě to nadchne, a nejinak tomu bylo i s modelem ze stavebnice firmy Air­world Jak-11/Avia C-11 v měřítku 1 : 3,35. Stavebnici jsem objednával pro letitého kamaráda Miloše v roce 2014, kdy to byla horká novinka v sortimentu společnosti Airworld, a to původně s tím, že stavět bude on a já že mu pouze vypomůžu v okamžicích, kdy by si nevěděl rady nebo neměl čas na stavbu. Když se několik měsíců nic nedělo, tak jsem si trochu rýpnul, v čemže to vázne, no a… A stavebnice se rychle vrátila na dokončení do mé dílny. V tom období jsem měl rozdělaných několik poměrně náročných maket, takže mi s prací pomáhalo pár kamarádů, abych byl vůbec schopen na jaro dokončit vše, co jsem slíbil.

60
RC revue 5/2016

Kvadrokoptéra Aton+

Atraktivní model kvadrokoptéry střední velikosti od známé americké firmy Traxxas nám k vyzkoušení zapůjčila firma Astra. Stroj s velkými ambicemi je svými parametry a výkony určen středně pokročilým pilotům a kameramanům, avšak ovládáním je přizpůsoben tak, aby se na něm mohli „otrkat“ i naprostí „koptéroví“ začátečníci, což je mimochodem i můj případ. Aton+ na první pohled především zaujme robustní konstrukcí, kterou odvozuji od zvyklostí výrobce zaměřeného převážně na modely aut. Model je dodáván jako kompletně sestavený v papírové krabici s potiskem a madlem, uložený v polystyrenovém dvoudílném výlisku, který jej zajišťuje proti pohybu a poškození. K tomu, abychom vzlétli, nechybí v krabici nic. Koptéra se dodává ve dvou verzích, které se odlišují tím, že Aton je dodáván s tříčlánkovou Li-pol baterií 3 000 mAh a fixním držákem kamery, kdežto popisovaný Aton+ je vybaven baterií o kapacitě 5 000 mAh a gimbalem s dvouosou stabilizací.

68
RC revue 5/2016

De Havilland D.H.89 Dragon Rapide

Počátkem třicátých let minulého století se ve Velké Británii rozmohla letecká doprava provozovaná na způsob dnešních aerotaxi. Mnoho malých společností úspěšně létalo mezi průmyslovými a rekreačními oblastmi a ostrovy v kanálu La Manche. Na těchto krátkých tratích se osvědčily lehké jednomotorové letouny firmy De Havilland pro dva až čtyři cestující. Postupně se ale ukázala potřeba letounů s větší kapacitou a schopných létat až do Francie. V roce 1932 proto konstruktéři firmy navrhli dvoumotorový dvouplošník D.H. 84 Dragon. Byl velmi úspěšný, jeho vlastnosti a zvláště ekonomika provozu byly překvapující, a objednávky od leteckých společností se jen hrnuly. Během tří let bylo prodáno 115 kusů těchto letounů.

73
RC revue 5/2016

O letectví převážně modelářském

Nosná plocha neboli křídlo (křídla) je v podstatě nejdůležitější částí letounu. Je totiž schopna vytvářet vztlak až na několik výjimek – celkem pět (při úhlech náběhu blízko 0º, 90º, 180º, 270º a 360º) – kdy vytváří pouze odpor a klopivý moment. Vybrané příklady jsou uvedeny v následujících obrázcích 600 a 601. Navíc může nosná plocha nezřídka měnit nejen svoji velikost, ale i zakřivení a vytvářet všelijaké štěrbiny na předních i zadních částech, pro změny vztlaku, odporu i momentu. Ocasní plochy se mohou chovat obdobně, nemění však obvykle svoji velikost.

76
RC revue 5/2016

Základy strojnictví pro modeláře

Šroub s šestihrannou hlavou je jeden z nejběžněji používaných šroubů. Jeho výhodou je, že jej lze při dostatečném prostoru kolem hlavy jednoduše utáhnout běžným maticovým klíčem, a to i poměrně velkým momentem. V technické praxi se používají spíše pro větší rozměry a tam, kde hlava nevadí na povrchu součásti.

80
RC revue 5/2016

Řezací plotr Silhouette Cameo NEW

Řezaná grafika, tj. různé nápisy, znaky atp., vyřezané z barevné samolepicí fólie, již na modelech zdomácněla. Mnozí ji používají i jako šablony pro nástřik příslušných symbolů a někteří ji používají pro znázornění nýtů a panelů na povrchu modelu. Řezat je možné nejen samolepicí fólie na bázi vinylu, ale také papír, některé textilie, nepříliš houževnaté plasty atp. Záleží pouze na tom, čeho je zařízení – řezací plotr – schopno. Řezací plotry byly ještě před pár léty výsadou grafických a reklamních studií, protože šlo o zařízení za desítky tisíc korun, a modelář, který potřeboval vyříznout nějaký motiv, musel do takovéhoto studia zavítat.

82
RC revue 5/2016

Stavebnice modelu záchranářského člunu SAR

Po loňské výstavě Model Hob­by, kde ji jako novinku vystavoval její výrobce, firma Vladyka models z Kolína, jsem měl možnost postavit stavebnici záchranářského člunu SAR. Model je dodáván v krabici o rozměrech 540 x x 195 x 120 mm, na jejíž titulní straně je velká fotografie člunu a na bocích dalších čtrnáct fotografií. Dno je využito pro fotografie celého sortimentu výrobce s uvedením základních technických údajů. Obal je lákavý, fotografie akční. Model je určen méně zkušeným modelářům od 14 let věku. Hlavním materiálem člunu jsou podtlakové výlisky z houževnatého polystyrenu (PSH), doplněné o drobné detaily vylisované z plastu – záchranné kruhy, kotva, úvazníky atp. Součástí stavebnice jsou i hřídel lodní vrtule s pružnou spojkou k motoru, kormidlo s hřídelem, táhlem, pákou a vidličkami pro připojení k servu a třílistá lodní vrtule o průměru 30 mm. Pro znázornění oken a dalších motivů je přiložen arch samolepek.

86
RC revue 5/2016

Stavebnice modelu záchranářského člunu SAR

Po loňské výstavě Model Hob­by, kde ji jako novinku vystavoval její výrobce, firma Vladyka models z Kolína, jsem měl možnost postavit stavebnici záchranářského člunu SAR. Model je dodáván v krabici o rozměrech 540 x x 195 x 120 mm, na jejíž titulní straně je velká fotografie člunu a na bocích dalších čtrnáct fotografií. Dno je využito pro fotografie celého sortimentu výrobce s uvedením základních technických údajů. Obal je lákavý, fotografie akční. Model je určen méně zkušeným modelářům od 14 let věku. Hlavním materiálem člunu jsou podtlakové výlisky z houževnatého polystyrenu (PSH), doplněné o drobné detaily vylisované z plastu – záchranné kruhy, kotva, úvazníky atp. Součástí stavebnice jsou i hřídel lodní vrtule s pružnou spojkou k motoru, kormidlo s hřídelem, táhlem, pákou a vidličkami pro připojení k servu a třílistá lodní vrtule o průměru 30 mm. Pro znázornění oken a dalších motivů je přiložen arch samolepek.

86
RC revue 5/2016

Námořní muzeum v Bremerhavenu

Zpravidla píšu o modelech lodí, dnes se ve svém článku zaměřím na lodě skutečné. Měl jsem totiž to štěstí v srpnu 2015 navštívit námořní muzeum Deutsches Schif­fahrtsmuseum v německém městě Bremerhaven, ležícím u ústí řeky Vezery do Severního moře. Možná trochu překvapí, že samotné přístavní město, odkud od druhé poloviny 19. století vyplouvaly parníky do New Yorku, bylo založeno až v roce 1827. Ale to je téma na jiný článek do zcela jiného periodika. Zmiňované muzeum právě slavilo 40 let provozu. Sestává jak z exponátů, které jsou k vidění v útrobách budovy, tak z venkovní expozice. Pod širým nebem stojí za povšimnutí nevelký remorkér Stier (19,9 m dlouhý) z roku 1954. Je vytažen na břeh a návštěvník tak může obdivovat Voith-Schneiderův pohon (modelářsky kvůli komplikované výrobě nepříliš frekventované řešení).

90