RC revue

» Časopis » Archív časopisu


RC REVUE 11/2014

RC revue 11/2014
1. listopadu vychází jedenácté číslo patnáctého ročníku časopisu RC revue
Z obsahu vybíráme:


V RC revue 11/2014 naleznete

Obsah časopisu RC revue 11/2014
RC revue 11/2014

Plánek Modelář 42 Avia BH 11 + Ponnier

Zájem o malé „brněnské“ modely na gumu trvá a roste. První plánek toho druhu – číslo 31 Zlín 42 + Avia 122 – měl úspěch, tento další dodal opět jeden ze zakladatelů nové kategorie, Lubomír Koutný z Brna. Redakce kladla důraz na jednoduchost a dobré letové vlastnosti, proto konstruktér vybral za předlohu letadla starších typů. Pokud se rozhodnete pro stavbu, pamatujte na to nejdůležitější: co nejmenší hmotnost. Zejména na ocasní části modelů je zapotřebí vybrat opravdu nejlehčí balzu a šetřit i lepidlem, ovšem nikoliv na úkor pevnosti.

6
RC revue 11/2014

Mistrovství světa pro kosmické modely

Konec srpna letošního roku patřil raketovým modelářům, neboť se v Bulharsku konalo mistrovství světa, kterého se zúčastnila družstva z dvaceti států. Nechyběla ani dvanáctičlenná česká výprava poskládaná z reprezentantů dvou raketýrských klubů. Z RMK Krupka se zúčastnilo 10 osob: vedoucím družstva byla Věra Pavková, za seniory startovali Bedřich Pavka a Zdeněk Kolář, kompletní juniorský tým tvořili Kateřina Vaníková, Viktorie Tržilová, Lukáš Pidrmann a Tomáš Podaný, pomocníky byli Klára Dušková, Petra Krausová a Jiří Podaný. Z MK Šenov seniory doplnili Jaromír Chalupa a Jan Šebesta. Ubytováni jsme byli ve městě Shumen v hotelu Raj, který jsme si sami zamluvili. Bylo to daleko levnější než hotel Shumen, který se nacházel 500 m od nás. Zde byla prezentace, odevzdávaly se tu makety ke statickému hodnocení a konalo se zde závěrečné vyhodnocení.

8
RC revue 11/2014

Přijímač AR636 AS3X Sport

Stabilizační systémy v poslední době hýbou modelářským světem, nebo jej spíš stabilizují? Po externích stabilizačních systémech, které se připojovaly k přijímači, se na trhu začaly objevovat přijímače s vestavěným stabilizačním systémem. Takovým je i přijímač AR636 pracující v systému Spektrum DSM2/DSMX a vybavený stabilizačním systémem AS3X. Přijímač navíc obsahuje některé prvky telemetrie. Je určený pro malé modely, ale po připojení dalšího externího satelitního přijímače se z něj stává plnohodnotný přijímač i pro velké modely. Přijímač Spektrum AR636 je dodáván v klasickém blistru s programovacím kabelem do audio konektoru smartphonu či tabletu, programovacím kabelem do USB portu, párovacími propojkami, prodlužovacím kablíkem pro servo a kouskem oboustranné samolepicí pásky pro upevnění přijímače do modelu.

12
RC revue 11/2014

Modelářské letecké simulátory dneška

Letecké simulátory prodělávají díky moderním technologiím a rostoucímu zájmu výraznou evoluci a je jich na trhu k dispozici velké množství. Nicméně je pravdou, že ne všechny nabízejí to, co by modelář zabývající se RC modely nebo letecký nadšenec očekával. Ve svém článku se zaměřím na ty nejvíce vyspělé, které zcela určitě stojí za pozornost, a odpovím vám na otázku, proč by vás měly zaujmout. Oproti starým leteckým simulátorům nebo těm levnějším, nabízejí nové programy vyspělý fyzikální model. Téměř realisticky simuluje chování letadla nebo vrtulníku v závislosti mnoha vlivů. Uplatňují se zde klasické, samozřejmě simulované, fyzikální zákony (setrvačnost, kinetická energie atp.), a to v závislosti k proměnlivému prostředí virtuálního letiště, které tak přispívá k chování modelu například i počasím, tedy poryvy větru, termickými proudy a v neposlední řadě i materiály, které nás na letišti obklopují (stromy, voda, stavby).

15
RC revue 11/2014

Retroklání 2014

Letošní druhé dějství setkání stavitelů a pilotů modelů historických kluzáků se konalo ve dnech 22. až 24. srpna na severní Moravě na letišti LMK Bolatice. Letiště je v krásné krajině, dráhu má však dlouhou necelých sto metrů, takže dokonale prověřilo pilotní umění zúčastněných. Na letiště jsme přijeli již v pátek. Přivítal nás hlavní pořadatel Erik Herudek se slovy: „Sud je naražen, čárky si nemusíte dělat, pivo je zdarma a za chvíli přiveze kuchař klobásy a uzená žebra, o nic se nemusíte starat.“ Tak jsme postavili stany a do noci se věnovali modelářským debatám u ohně. V sobotu ráno se po krátkém brífinku začalo létat. Pořadatel přivezl pro účastníky od sponzorů IMI Nitra, O106model, PV model, Vrtule Fiala, Pelikan Daniel a HEXE­model hodnotné ceny, a aby se nerozdělovaly je tak losováním, vypracoval jednoduchá pravidla, kdy se hodnotí provedení přiblížení na přistání a započítává se i vzdálenost modelu po zastavení od osy přistávací dráhy. Letový čas se neměřil, což nahrávalo právě starším typům letadel s přistávací lyží před modernějšími stroji s podvozkovým kolem. Na dráhu se musely vejít nejen přistávající větroně, ale i startující aerovleky, takže provoz chvílemi nepostrádal napětí.

18
RC revue 11/2014

Elektrovětroň Minimoa

Stavebnice je dodávaná v oboustranně potištěné krabici. Z jedné strany je Let L-13 Blaník, z druhé Minimoa jen skromě označená 1500MM MOA. Oba modely jsou pochopitelně ze stejné „líhně“ firmy FMS. Potisky pro oba modely jsou zcela dostačující, obsahují několik fotografií a potřebné technické údaje. Model Minimoa s rozpětím 1 500 mm je polomaketou legendárního celodřevěného jednomístného německého větroně z roku 1935, který dnes létá v mnoha replikách na sletech historických větroňů a zdobí mnohá letecká muzea. Jeho konstruktérem byl známý německý plachtař Ing. Wolf Hirth. Oblibu si získal svými výbornými letovými výkony a elegantními tvary. Křídlo s rozpětím 17 m s lomením do tvaru písmene M mělo střední části obdélníkové, vnější rozšířené lichoběžníkové. Celkem bylo vyrobeno 110 kusů větroňů, u nás zřejmě létaly tři kusy. Minimoa ze stavebnice je svou velikostí předurčena pro rekreační létání. Příjemné je, že po drobné úpravě polystyrenových příček je možné ji složit zpět do původní krabice a mít jí tak stále při ruce, třeba uloženou v autě. Model je připraven k letu a dodáván společně se čtyřkanálovou RC soupravou pracující v pásmu 2,4 GHz, případně v levnější verzi bez RC soupravy, již jsme obdrželi k vyzkoušení.

22
RC revue 11/2014

Čo chytať v žite

Sú malé, žravé a podmotorované. V rukách menej skúseného pilota predstavujú spotrebný materiál. Napriek tomu spôsobujú závislosť nie nepodobnú drogovej, umožňujú ochutnať svet EDF za lacný peniaz, oddeľujú chlapcov od chlapov. Aké je vlastne lietanie s elektrickými minijetmi? Ucelenú radu ARF polomakiet poháňaných 50mm EDF, vznikajúcu pravdepodobne na jednej výrobnej linke, už roky ponúkajú rôzne čínske firmy: Exceed, J-Power, Hobbyking, Sky Angel, ale aj nemecká Robbe. Vlastne tá už sériu Nanojet len dopredáva. RC pilotom sú dostatočne známe, nelietajú zle, vďaka použitému materiálu (EPO) veľa znesú, avšak obzvlášť kvalita pohonu je veľmi kolísavá. Napriek tomu sa vyrábajú a predávajú v značným počtoch. Výber predlôh je široký, napríklad A-4, AMX, BAe Hawk/MDD T-45, JAS-39, F9F, F-86, F-8, F-16, F18, F-35, L-39, MiG- -15, Mirage 2000 a T-33, takže vybrať si môže naozaj každý. Ich setový pohon sa dá jednoducho vymeniť za kvalitnejší a výkonnejší, ale to už je iný príbeh.

26
RC revue 11/2014

Nastavení akrobatických modelů F3P

Správné nastavení mixů na vysílači je další důležitý krok. Je skoro nemožné postavit model tak, aby létal perfektně ve všech polohách – normálně, na zádech a v nožovém letu na obě strany. Do hry vstupují různé faktory, jako jsou proud vzduchu od vrtule, boční plocha modelu, vyvážení modelu atp. Tyto faktory mají vždy vliv na chování modelu za letu. Například nejčastějšm problémem akrobatických modelů bývá nestabilita při nožovém letu. Když pilot drží výchylkou směrovky horizontální let, model se pravděpodobně začne stáčet v podélné ose. Přirozeně je možné kompenzovat tento negativní efekt výchylkou křidélek, ale zde je to pravé místo, kde se uplatní mixy. Pokud není ve vysílači předem připravený mix směrovky do křidélek, je třeba nastavit mix funkce směrového kormidla jako řídící – master – a křidélek jako řízené – slave. Pro dosažení požadované kompenzace obvykle stačí velmi malá hodnota, 1–5 %.

29
RC revue 11/2014

Polomaketa Antonov An-2

Letoun Antonov An-2 – Andulu, Anču atp. – není snad třeba ani představovat. Všem kolegům modelářům a nejen jim je tento největší doposud létající jednomotorový dvouplošník o rozpětí 18,18 m velice známý. Protože se mi jako typ zalíbil, rozhodl jsem se postavit jeho polomaketu v měřítku 1 : 7,5 (o rozpětí 2 424 mm) poháněnou elektromotorem. Stavbu jsem zahájil tvarově složitějším trupem. Pro jeho stavbu jsem zvolil méně používanou technologii i materiál – je vybroušen z polystyrenu EPS LPM 20, což je spalitelný polystyren pro výrobu maket a modelů. Oproti běžnému izolačnímu je tvrdší, má větší hustotu a mnohem lépe se brousí do různých tvarů. Základ trupu je z bloku polystyrenu rozděleného v podélné rovině na poloviny. Nejprve jsem poloviny vyřezal a zabrousil do tvaru bokorysu trupu, pak jsem každou polovinu podle šablony odporovou pilou seřízl do půdorysného tvaru trupu. Poloviny jsem pak k sobě lehce slepil kapkami lepidla a podle dotykových šablon vybrousil do co nejpřesnějšího tvaru podle předlohy.

32
RC revue 11/2014

Elektrolet Bzuk

Bzuk je malý, velmi živý elektrolet určený pro rekreační polétání. Je to stavebně velmi jednoduchý, levný a nenáročný model na provoz i vybavení. Ovládány jsou směrovka, výškovka a motor; je možné doplnit i ovládání křidélek. V tomto případě je třeba zmenšit vzepětí křídla na  1 až 2°. Bzuk má dobrou klouzavost i stoupavost, může létat i za větru – samozřejmě podle schopností pilota. Stavba modelu je jednoduchá a rychlá. Základním stavebním materiálem křídla je pěnový polystyren (dále PP) vyztužený balzou, na trup a ocasní plochy je použit extrudovaný polystyren (dále EP). Balzu vybíráme dostatečně pevnou, ale lehkou. Velmi vhodný je polystyren z různých obalů. Polystyren opracováváme odporovou pilou za pomoci šablon zhotovených nejlépe z kuprextitu (postup řezání byl již několikrát na stránkách RC revue u podobných modelů popsán). Opravitelnost modelu po případné havárii je velmi dobrá.

38
RC revue 11/2014

Rakovnické polomakety o pohár MVVS

V sobotu 12. července 2014 se uskutečnil na rakovnickém letišti již 11. ročník soutěže polomaket kategorie RCMX, nazvané podle našeho sponzora O pohár MVVS. Tentokrát se poháru zúčastnilo jen 11 pilotů. Někteří pravidelní účastníci své modely před soutěží rozbili, jiní dali přednost návštěvě oblíbené letecké přehlídce v anglickém Duxfordu. Kvalitně posekat plochu se nám podařilo doslova na poslední chvíli, neboť soutěži předcházela řada dešťových přeháněk. Zázemí na letišti pak dokázalo poskytnout dostatečnou ochranu před páteční bouřkou všem účastníkům, kteří se většinou sjeli už v pátek. Jako pořadatelé jsme velmi rádi, když soutěžící dorazí již den před soutěží. Je pak více času na přátelská setkání stejně zaměřených jedinců, kteří diskutují o svých plánech, probírají modelářské i osobní zážitky nebo třeba nové technické vychytávky. Pro řadu z nás je obtížné neustále sledovat vše, co se na modelářském poli a především v oblasti elektroniky neustále objevuje, a tak jsou pro nás tato setkání velmi přínosná.

42
RC revue 11/2014

MVVS Cup 2014

iž tradiční modelářskou akcí na konci léta je MVVS Cup – slet obřích modelů na letišti Czech Heaven v Budkovicích u Ivančic. Letošní již 8. ročník se konal v sobotu 6. září. Stejně jako každoročně čekalo na třicítku pilotů a jejich modely vzorně připravené letiště s veškerým zázemím. Nevím, jak to organizátoři z RC model klubu Brno dělají, ale i letos „objednali“ na celou akci perfektní počasí. Po šňůře deštivých dnů bylo krásně slunečno, jen s mírným větříkem. Letošní ročník začal trochu smutně, tichou vzpomínkou na nestora brněnských modelářů Zdeňka Bedřicha, jenž jen pár týdnů před akcí náhle zemřel. Ještě v minulých ročnících zde aktivně působil jako bodovač.

44
RC revue 11/2014

Technika na 23. mistrovství světa pro RC makety letadel

V minulém čísle RC revue jste si mohli přečíst reportáž z letošního mistrovství světa pro RC makety letadel, dnes se podíváme na použitou techniku a zajímavosti, jež provázely tento šampionát. Uspořádání mistrovství světa pro RC makety letadel je pro pořadatele opravdovou zkouškou, která prověří všechny jejich schopnosti. Vím o čem mluvím, sám jsem byl v organizačním štábu mistrovství Evropy 1999 ve Vodochodech, a tak jsem velmi tolerantní k případným chybám, jež se během soutěže vyskytnou, nebo k věcným nedostatkům, na které se v průběhu příprav jaksi zapomnělo. Ale nejsem schopen pochopit to, že pořadatel nezajistí regulérní letovou plochu pro všechny směry větru, jak mu to nařizují pravidla FAI, nebo není schopen ani ochoten další nedostatky okamžitě řešit, což bylo realitou letošního mistrovství světa ve Francii. I s našimi největšími soupeři jsme se shodli na faktu, že když nejsou vytvořeny stejné podmínky pro všechny soutěžící, tak nemůže být soutěž považována za regulérní. Během své účasti na dvaadvaceti světových a evropských šampionátech jsem nezažil, aby bezpečnost velmi drahých RC maket letadel byla na posledním místě a až za pohodlím diváků a pořadatelů, kteří nebyli vůbec ochotni předem vyznačené prostory pro diváky během soutěže jakkoliv změnit, přestože by to umožnilo vzlet a přistání maketám ve směru převládajícího větru…

48
RC revue 11/2014

Abeceda soutěžní RC akrobacie (4)

Kopané výkruty a vývrtky jsou často předmětem diskusí a bude proto dobré si tyto obraty rozčlenit a vysvětlit. Jak jsem se již zmínil v minulém dílu, je součástí těchto obratů tzv. autorotační složka. V principu se model přivede do určitého stavu, kdy se sám začne otáčet a po určitou krátkou nebo i delší dobu se točí, aniž by pilot mohl toto otáčení řídit – má pouze šanci otáčení zastavit. Kopané výkruty takříkajíc modelářské vypadají poněkud jinak, než když tento obrat zalétne skutečné „dospělé“ akrobatické letadlo. Důvod je prostý – u velkého letadla se roztáčí mnohonásobně větší hmota a doba trvání obratu je tak zákonitě delší než u modelu. O kopaném výkrutu se často říká, že je to vlastně vývrtka ve vodorovném letu.

52
RC revue 11/2014

L-40 Meta Sokol

Na vývoji letounu L-40 Meta Sokol začala konstrukční skupina pod vedením Ing. Zdeňka Rubliče pracovat 10. září 1949, kdy obdržela rozhodnutí generálního ředitele choceňské letecké továrny zahájit práce na vývoji nového celokovového sportovního letounu. Protože se počítalo s použitím motoru Walter Minor 4-III o výkonu 76,2 kW (105 k), byl letoun koncipován jako třísedadlový. První prototyp s označením XLD-40 Mír byl zalétán dne 30. července 1950. Kromě toho, že šlo o první choceňskou celokovovou konstrukci, byly použity motýlkové ocasní plochy a velmi netradičně řešený zatahovací podvozek s předsunutou ostruhou. Právě motýlkové ocasní plochy byly příčinou řady problémů s letovými vlastnostmi (velké síly a malá účinnost směrového řízení, letoun při vzletu táhl silně doprava, problémy byly i s vyvažitelností a tíživostí). Při nouzovém přistání u Velehradu dne 1. září 1950 byl prototyp poškozen. Letové zkoušky byly na pět měsíců přerušeny a po opravě pokračovaly ve VZLÚ.

60
RC revue 11/2014

Sub Regatta Bratislava-Rača

První zářijový víkend se v Bratislavě-Rači konalo již třetí středoevropské setkání příznivců RC modelů ponorek za účasti modelářů z pěti zemí. Setkání jako obvykle pořádalo Sdružení modelářů lodí a ponorek Bratislava v příjemném prostředí místního koupaliště. Co do počtu plavidel byl nejhojněji zastoupen ponorkový klub ze Žiliny, který své modely ponorek využívá zejména pro předvádění námořních bitev. Z České republiky přijeli čtyři modeláři. Z Ústí nad Labem Miroslav Kostroun a já s modely Seavolf, Minoga, Ghadir, rozestavěným miniaturním modelem ponorky typu XXIII a novým prototypem moderní německé ponorky typu 212 v netradiční žluté barvě, přestavěné ze statického modelu. Po několikaleté odmlce ze Vsetína přijel Oto Gerža s charakteristickými detailně zpracovanými modely německých U-bootů, rozestavěnou ponorkou Skipjack a ukázkami svých leptů pro konverzi modelů ponorek od firmy Revell. V sobotu ráno naše řady ještě rozšířil Jaroslav Otrusina z Brna, který si přijel zajezdit se svou tmavozelenou Akulou Draku.

63
RC revue 11/2014

Vylepšení mé zatím nepříliš úspěšné lodi Kiawanda

Letos mi to moc nešlo. Nejprve jsem se věnoval přípravě lodí na Vyžlovku a předpokládal, že lodě na soutěže Naviga budou fungovat dobře. Bohužel na Vyžlovce jsem se moc neprosadil kvůli větru, vlnám a taky své zapomnětlivosti a na soutěžích Naviga jsem musel za pochodu řešit problémy, které jsem nečekal. A navíc se soudci rozhodli škodit. Opravil jsem tedy naše soutěžní lodě (ať ti milí soudci už nedostanou šanci škodit) a poté se objektem mé soustředěné péče staly lodě pro kamarádské poježdění. Takže šroubová loď Petropavlovsk dostala zatím nejlepší šoupátkový stroj, který jsem postavil; snad se s ní prosadím na soutěži v Kútech i navzdory tomu, že kamarádi používají vyšší tlaky ve strojích svých plavidel. Nemyslím samozřejmě na první místo, ale nějaké pěkné umístění by mne potěšilo.

66
RC revue 11/2014

23. ročník veletrhu Model Hobby

Přesně před rokem jsem psal reportáž z dvaadvacátého ročníku výstavy Model Hobby a v jejím úvodu se zamyslel nad pravidelným lamentováním návštěvníků nad počtem vystavovatelů, respektive nad tím, co vystavují, a na druhé straně nad nářky vystavovatelů, kteří si naopak stěžují, že návštěvníků chodí málo a účast se jim tak ekonomicky nevyplatí. Tento letitý „konflikt“ může rozetnout jen pořadatel veletrhu, pokud jedné či druhé skupině nějakými skutky ukáže, že účast či návštěva výstavy mají i nadále smysl. Jak se letos ukázalo, pořádající agentura Dart vykročila správným směrem, když vyhlásila akci Podporujeme českou výrobu, v rámci níž českým modelářským firmám nabídla stánek o rozloze čtyři metry čtvereční i s příslušným servisem za necelé 4 000 Kč a k tomu mimopražským zajistila i ubytování ve velmi slušných cenových relacích. Nárůst počtu vystavovatelů z řad modelářských výrobců ukázal, že šlo o krok správným směrem, a výstava se oddálila od „čínského tržiště“, k němuž už měla velmi blízko.

69