Facebook RC revue

RC revue

» Časopis » Archív časopisu

RC REVUE 12/2017

RC revue 12/2017
1. prosince vychází dvanácté číslo osmnáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme:

V RC revue 12/2017 naleznete

Obsah časopisu RC revue 12/2017
	Regulátory Hobbywing Firma Pelikan Daniel začala v letošním roce dovážet regulátory otáček pohonných bezkomutátorových elektromotorů značky Hobbywing. S výrobky této značky jste se možná již setkali, protože jejich výrobce dodává regulátory nižších řad mnoha firmám vyrábějícím modely z elaporu a podobných hmot (například Hype, Premier Aircraft, FreeWing a další), a s nejvyšší řadou Platinum můžeme vidět létat světovou vrtulníkářskou špičku. Do redakce jsme k vyzkoušení obdrželi regulátory Flyfun 6A a 12AE, a z nejvyšší řady Platinum 25A V4 i s multifunkčním LCD programovacím boxem.	14
	Síťový nabíječ iSDT D2 Setkávám se občas s modeláři, kteří chodí poklábosit na letiště a příležitostně uskutečnit pár startů se svými modely letadel, nebo mají více než tři pohonné baterie a nabíjejí až doma, tudíž si s sebou neberou nabíječ. Pro tyto modeláře vyvinula čínská společnost iSDT nabíječ s označením D2. Nabíječ má pouze napájení ze sítě 230 V (s klasickou vidlicí bez uzemnění). Uvnitř nabíječe je vestavěný zdroj, který napájí dva samostatné nabíjecí kanály. Každý kanál je vybaven výstupním konektorem XT-60 a servisním (balančním) portem přizpůsobený typu JST-XH zepředu.	16
	RC házedla F3K v létech 2016 a 2017 Dříve byl odstup našich pilotů od světové špičky obrovský. Výjimkou byl snad jen Luděk Novotný, který se prosazoval i v Eurocontestech. Postupným zlepšováním techniky a vylétaností pilotů se rozdíly ztrácely. Nový zájemci měli vždy obrovskou výhodu, že si mohli vybrat z mnoha typů házedel od českých výrobců za lepší ceny. K úspěšnosti této kategorie u nás přispívá i poměrně hodně soutěží o vysoké úrovni. Často jsou i naše nejobyčejnější závody mnohem lépe pořadatelsky zvládnuté než soutěže Světového poháru v západních zemích.	18
	Mistrovství České republiky termických větroňů kategorie F3J O víkendu 9. a 10. září 2017 pustošil hurikán Irma města po celém pobřeží Floridy. Rychlost větru překračovala 200 km/h. Necelých 8 300 km vzdušnou čarou od amerického pobřeží, ve vesničce Sebranice, už síla větru zeslábla natolik, že sice nebyl životu nebezpečný, ale pro běžné modeláře představoval podmínky smrtící. Létat s termickým větroněm ve větru o rychlosti blížící se 15 m/s v turbulentních nárazech? To především vyžaduje zásadní důvod, velké pilotní umění a hodně zátěže do modelu! Důvod byl pádný – do Sebranic se na ukončení ticholetecké sezony sjelo ze všech koutů naší vlasti jednatřicet nejlepších pilotů, aby poměřili své síly na mistrovství České republiky termických větroňů kategorie F3J! Mistrovství mělo díky kolegům ze Slovenska (M. Minařík a J. Vitásek) a závodníkovi A. Khani z USA ráz mezinárodní soutěže.	20
	První sezona žákovské kategorie elektrovětroňů a co dál? Na jaře letošního roku byl náš klub Mnichovo Hradiště osloven kolegy z LMK Hořice, zda nemáme zájem s našimi kluky z modelářského kroužku vyzkoušet jednoduchou soutěž. Otcem myšlenky byl Jaroslav Vagenknecht, dlouholetý modelář z hořického modelklubu. Prvotní myšlenka byla: Co nejjednodušší model poháněný elektromotorem s dvoučlánkovou Li-pol baterií o maximální kapacitě 1 300 mAh a věk pilota maximálně 15 let. Přičemž bylo hned „uzákoněno“, že model nesmí být kompozitový „brus“. Zkušenosti z letošní soutěžní sezony, která měla čtyři soutěže, ukazují, že to byla volba správná. K vidění byly modely typu „co dům dal“ klasické stavby, dále pak stroje z „pěny“, tedy EPP, nějaké produkční modely a náš člen Ondřej Šverma zkonstruoval a zhotovil stavebnice vhodného stroje o rozpětí 1 600 mm.	23
	Cvičný elektrovětroň kategorie F5J Kondor Po řadě elektrovětroňů s rozpětím křídla do tří metrů jsem se rozhodl, že se pokusím nakreslit a postavit něco většího, s rozpětím křídla kolem 3,6 m. Tak jako u všech svých modelů, preferuji nižší letovou hmotnost, proto jsem si stanovil cíl nepřekročit hranici asi 2 kg. Je to výrazně nižší hodnota, než kterou dosahuji modely této velikosti stavěné z tradičních materiálů, které nabízejí jednotliví výrobci. Uvažoval jsem, že model bude mít laminátový trup, takový, který je možné běžně zakoupit. Trup jsem si pořídil, byl jsem mile překvapen jeho nízkou hmotností, která činila cca 360 g, a nakreslil k němu výkres celého modelu. Následně jsem si nechal vyřezat veškeré stavební díly a začal stavět. Když se stavba modelu dostala do stádia, že jsem jednotlivé díly v kostře mohl sestavit dohromady, tak se objevil nemilý problém s vyvážením modelu. Trup, který se mi jevil jako velmi lehký, měl své těžiště v polovině své délky, a jen na jeho vyvážení do bodu těžiště celého modelu bych potřeboval 400 g olova.	26
	Super Decathlon-ARF Cesty mého syna Mikuláše k modelařině jsou spletité. Létat jsem s ním začal, když začal chodit do první třídy. Zakoupili jsme EPP model od firmy Reichard Modellsport Elektro-trenér, řízený pouze směrovkou a výškovkou. Prostě klasické „ušaté“ letadlo, které létalo a řídilo se téměř samo, ideální pro naprostého nováčka. Protože je Mikuláš odkojený leteckými filmy, bylo samozřejmé, že se mu bílé letadlo nelíbilo, potřeboval něco s kamufláží. Přestříkal jsem tedy Trenéra na „super tajné vojenské letadlo“, dokonce i samolepky výsostných znaků jsem v depozitu mých krámů vyhrabal.	32
	Edge 540 od PilotRC aneb jak jsme testovali jeden z prototypů V létě letošního roku se nám dostal do ruky akrobatický speciál Edge 540 ve verzi 67“ – 23 %, což je model o rozpětí zhruba 1 700 mm. K vyzkoušení nám jej předal český dovozce výrobků firmy PilotRC, firma Pelikan Daniel. Úkol byl jasný – zkompletuj, vyzkoušej vhodný pohon, vrtuli a baterie. Okomentuj letové vlastnosti a vůbec celou konstrukci modelu. Hlavním „testerem“ byl můj syn Marek, a to nejen jako pilot, ale i jako ten, kdo celý model dal dohromady. Model Edge 540 je v líbivém oranžovo-černém zbarvení firmy Hamilton, stejně jako jeho předloha. Potah modelu je z nažehlovací fólie, která je předem potištěna výše zmíněnými motivy.	38
	Nesvačilské podívání po desáté V sobotu 9. září se na modelářském letišti v Nesvačilech konal již desátý ročník akce Nesvačilské podívání. Tohoto setkání se účastním pravidelně již tuším pět let, a pokud mě paměť neklame, tak po celou dobu bylo počasí zrovna tak úžasné, jako v tomto roce. Přestože jsme tedy měli trochu uplakanější léto, druhý zářijový víkend se počasí vzchopilo a předvedlo báječný den na kraťasy, se sluníčkem a s mírným větrem, který dul většinou kolmo na dráhu. To však pro ostřílené piloty, kteří na akci vystupovali, nepředstavovalo žádný problém. Původně jsem chtěl dorazit už v pátek a přespat na místě, což se mi nakonec nepodařilo, nicméně „noční účast“ byla nebývale hojná, a proto první modely startovaly k zahřívacím letům už někdy okolo osmé hodiny.	46
	Maketa vrtulníku Agusta A 109 Mark II Když jsem přemýšlel o psaní tohoto článku, napadla mě kacířská myšlenka, zda je vůbec aktuální popisovat stavbu makety vrtulníku, když vlastně ani nevím o nikom jiném, kdo se této kategorii ještě věnuje. Nicméně jsem si řekl, že článek může být poučný i pro začínající maketáře ostatních kategorií. Vždy si s chutí přečtu, jak jiní kolegové řeší konstrukci doplňků. V dnešní době je samozřejmě nejsnadnější vytvořit detaily 3D tiskem. Někdy okolo roku 2002 se mi dostala do rukou stavebnice vrtulníku Agusta A109 Mark II od lídra mezi výrobci modelů vrtulníků v devadesátých létech, firmy Graupner-Heim. Výroba této stavebnice byla ukončena okolo roku 1998 a byla nahrazena modelem Agusta A 109 Power.	52
	Gloster Javelin Britské ministerstvo letectví vypsalo v roce 1948 specifikace F.43.48 na konstrukci těžkého denního přepadového stíhače pro špatné počasí a současně specifikace F.44.48 na konstrukci obdobného, ale nočního přepadového stíhače. V obou případech se počítalo s výzbrojí čtyř kanonů ráže 30 mm. V roce 1948 britské královské letectvo (RAF) upřesnilo požadavky na letoun, do soutěže se se svými projekty přihlásily firmy Gloster a de Havilland. Firma Gloster předložila robustní dvoumotorový letoun s trojúhelníkovým křídlem a de Havilland dvoutrupý dvoumotorový letoun s motory uloženými ve středové gondole.	57
	Plánek Modelář 36s Nina Milovníkům modelů historických lodí předkládáme plánek karavely Nina, jež je třetí ze slavné Kolumbovy flotily. Modeláři tak mají možnost mít flotilu úplnou. (Podle pravidel mezinárodní organizace lodních modelářů NAVIGA patří model Nina v popsaném provedení do kategorie C, třída C1.) Plánek je zpracován podle italské verze. Je v měřítku 1:100, detaily jsou v měřítku 1:50. Bez měřítka jsou ukotvení a vázání provazového žebříku, ukotvení a ovládání kormidla, vázání ráhna ke stěžni a vázání kotvy.	63
	Mistrovství ČR lodních modelů tříd FSR-V 2017 skončilo Závody rychlých člunů se spalovacími motory se jezdí na trati o tvaru uzavřeného písmene M se základnou o délce 100 m. Jeden okruh tak tak znamená ujet trať o délce zhruba 350 metrů. Je to závod, ve kterém je v každé jízdě zpravidla na trati současně dvanáct modelů, které jezdí podle zdvihového objemu motoru rychlostí 60 až 80 km/h. Rozjížďky o postup do finálové jízdy mají trvání 20 minut, finálové jízdy jsou potom půlhodinové. Závodníci jsou po takové jízdě docela vyčerpaní – je nutná jejich neustálá vysoká soustředěnost, aby zbytečně nedošlo ke kolizím, těsné objíždění bójí, které trať vyznačují, je také velmi náročné.	64
	Mistrovství České republiky lodních maket NS 2017 v Jinolicích Po reportážích z Blanska, Letkova a subjektivním pohledu Karla Majera na jinolickou soutěž, o níž podrobněji pojednává i tento článek, které jste si mohli přečíst v minulých číslech RC revue, je nyní na čase ohlédnout se za poslední dvousoutěží seriálu mistrovství České republiky lodních maket NS 2017. Konala se v hojně využívaném rekreačním areálu Eden v Jinolicích u Jičína od pátku 8. do neděle 10. září. A konečně se k soutěžním modelům letos poprvé připojily i plachetnice tříd NSS.	65
	11. Internationalen Modell-U-Boot-Treffen Odjezd do Rakouska na ponorkovou regatu se mi nečekaně zkomplikoval, když mi můj klubový kolega Mirek Kostroun s lítostí oznámil, že se letos nemůže kvůli naléhavé služební cestě zúčastnit tohoto známého setkání modelářů s funkčními modely ponorek. Pomoc mi prakticky okamžitě nabídl Mário Galbavý, a tak jsem se rozhodl udělat si výlet do Neulengbachu přes Slovensko, protože jsem byl také velmi zvědavý, jak Mário pokročil ve stavbě svého téměř třímetrového modelu britské ponorky třídy Vanguard. Cesta vlakem vyžadovala zredukovat počet přivezených modelů na jeden, a to co možná nejmenší. Volba nevyhnutelně padla na žlutou U 212. Přetěsnil jsem jí tedy víka vnitřního trupu sanitárním silikonovým tmelem, vybavil ji novou baterií, abych ji nemusel během celé akce nabíjet, a přijímačem se syntézou, protože jsem tušil, že by opět mohl vypuknout „boj o kanál 50“.	68