RC revue

» Časopis » Archív časopisu


RC REVUE 4/2019

RC revue 4/2019
1. dubna vychází čtvrté číslo dvacátého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme


V RC revue 4/2019 naleznete

Obsah časopisu RC revue 4/2019
RC revue 4/2019

Výstava Modely 2019

Ve dnech 22. a 23. února se v nejmenší hale PVA v Letňanech konala modelářská výstava s lakonickým názvem Modely. Šlo o akci ušitou poněkud horkou jehlou, kdy pořadatel Václav Janko po loňské podzimní výstavě Model Hobby „nevydržel s nervy“ a rozhodl se, že uspořádá výstavu „s modely a pro modeláře“. Výstava Modely byla prodejní, což dávalo vystavovatelům možnost prodat nejen nové výrobky, ale především za dobré ceny vyprodat starší položky, které se obvykle k modelářům standardními kanály nedostanou. Bylo tak možné například si levně pořídit velké množství balzy druhé jakosti, náhradní díly pro starší modely, ale třeba i kompletní vrtulník Mini Titan za 500 Kč či laminátové trupy pro obří modely letadel v ceně okolo 2 000 Kč. Základní moduly pro stánky měly sice malé rozměry, bylo jich asi padesát o velikosti 2 x 1,5 metru a dalších padesát čtvercových s rozměry 2 x 2 metry, ale bylo možné moduly sdružovat. Tyto prostory byly k pronájmu za nízké ceny 2 360 Kč, respektive 3 150 Kč. Větší výrobci a prodejci si tedy pronajali prostor podle svých potřeb, ale malé zůstaly dostupné i menším firmám. Zájem však byl velký a na některé se již nedostalo.

1
RC revue 4/2019

Stínová polomaketa Hellcat s elektropohonem napájeným kondenzátorem

Před několika měsíci jsem na portálu eBay narazil na rychlostavebnici malého volně létajícího kluzáku s pomocným tlačným stejnosměrným motorem umístěným na pylonu a napájeným z kondenzátoru. Chtěl jsem vyzkoušet účinnost této pohonné jednotky (DC motor o průměru 6 mm s malou plastovou vrtulí a 2,7V kondenzátor o kapacitě 5 F), a tak mi za cenu pět amerických dolarů za pár týdnů dorazila obálka, ve které byly v plastovém sáčku díly modelu – křídlo a ocasní plochy z potištěné lehké pružné pěnové hmoty, trup s již nainstalovanou elektronikou a nabíječ na AA baterie.

13
RC revue 4/2019

Plánek Modelář 70 Poštolka

Jako pracovní program pro úplné začátečníky – žáky ZDŠ jsme v LMK Kamenné Žehrovice zvolili za současné situace kluzáky kategorie A3 a házecí kluzáky. Stavíme „házedla“ konstrukční, abychom využili i malých balzových odřezků. To, co se u nás takto z balzy odhazuje do koše, nestojí opravdu za řeč. Praxe potvrdila úvahu, že „každý kluk přece rád stále něco někam hází“. Moji svěřenci alespoň vyměnili kámen za „házedlo“ docela rádi.

16
RC revue 4/2019

Plánek RC revue 236: Sirius

Brněnský modelář Ervín Farský tento motorový model v roce 1947 zkonstruoval pro pohon benzinovým motorem Buš o zdvihovém objemu 10 cm3 podle tehdejších pravidel FAI, tedy s rozpětím 1 720 mm. Ervín patřil do silné skupiny modelářů, která se hned po válce scházela na letišti v Medlánkách. Patřili do ní Z. Bedřich, Z. Husička, J. Jančařík, L. Kočí, P. Lanštiak, J. Stýpa a další. Díky Pavlu Lanštiakovi, který mnohé konstrukce dobře létajících modelů svých i kamarádů zachytil na nákresech, se i dnes můžeme seznamovat s pracemi tehdejších špičkových modelářů. Mezi velmi zajímavé modely patří i Sirius, který se zalíbil Daliboru Špačkovi, kterému jsem pomohl s konstrukcí jeho repliky pro soutěžní létání v kategorii SAM E-400 Sport. Dalibor model pečlivě postavil, zalétal a vyladil na maximální výkon v jarních měsících roku 2015, takže se s ním v létě téhož roku mohl zúčastnit mistrovství Evropy pro historické modely, které se konalo v areálu Czech Heaven v Ivančicích. Na tomto šampionátu s mím v kategorii E-400 Sport obsadil výtečné druhé místo.

17
RC revue 4/2019

Nabíječe Ultra Power UP100AC

Tento přístroj dovoluje nabíjet a vybíjet akumulátory různých typů a o různém počtu článků: 1 až 15 sériově řazených NiCd a NiMH, 1 až 10 článků Pb, 1 až 6 Li-pol, Li-ion a Li-HV. Samozřejmě obsahuje i zdířku pro připojení servisních konektorů pro balancování, má teplotní čidlo a zdroj USB 5 V / 2,1 A, například pro nabíjení mobilních zařízení. Součástí dodávky jsou kromě vlastního nabíječe přívodní síťový kabel, deska pro připojení balančních konektorů a kabel opatřený na jedné straně banánky a na opačné konektorem T-Dean. Kromě originálního návodu v angličtině je přiložen český návod zabírající 22 stran formátu A5. Na jeho stránce tři, kde se nacházejí základní parametry nabíječe, je zřejmě chyba. Počet nabíjených lithiových akumulátorů je uveden dva až šest. Samozřejmě můžeme nabíjet i jen jeden článek. Dále následují bezpečnostní pokyny a na straně šest je strašák zvaný „paměťový efekt“, o němž jsme psali v minulém sešitu RC revue. Nabíječ je uložen ve dvoudílné plastové skříni stažené čtyřmi šrouby. Ve spodní části se nachází spínaný síťový zdroj pro napájení ze střídavé sítě 100 až 240 V a silová část vlastního nabíječe s polovodičovými součástkami přišroubovanými k hliníkovému chladiči. Přístroj lze napájet i ze stejnosměrného zdroje o napětí 11 až 18 V, který se připojuje do „samice“ konektoru XT 60. Obvykle bývá takový kabel součástí dodávky, v tomto případě kabel se „samcem“ pro připojení k napájecímu napětí není ani v příslušenství nabízeném výrobcem. Proto si jej každý uživatel bude muset zhotovit.

22
RC revue 4/2019

Víceúčelový výškoměr Altis Nano

Takzvaně výškoměrové kategorie, a to jak mezinárodní podle pravidel FAI F5J, tak její menší česká sestra RCEV, jsou v poslední době velmi populární a informace o nich můžeme získat z různých zdrojů. Nejčastěji řešenými tématy bývají pohonné jednotky, baterie, serva či samotné modely, ne tak často jsou k dohledání ucelené informace o komponentu, který vlastně tvoří základní kámen principu hodnocení soutěžních letů – o výškoměru.

25
RC revue 4/2019

Polomaketa Scheibe Bergfalke II 55

Když jsem rozvinul výkres křídla, uvědomil jsem si, že má natolik velké rozpětí, že je nemám kde sestavit. Nejdelší laťovku, již používám jako pracovní desku, mám 1,5 m dlouhou, proto mně nezbylo nic jiného, než každou polovinu stavět nadvakrát. Nejprve velkou vnitřní a potom po posunutí vnější stranu. Nejprve si připravíme hlavní nosník. Slepíme jej z metrových smrkových lišt o průřezu 5 x 15 mm na celkovou délku 1 960 mm v počtu čtyř kusů. Dále si uřízneme z balzy tloušťky 1,5 mm pás o šířce 30 mm, který poslouží jako části odtokové lišty. Do žeber vyřezáme otvory pro pouzdra spojovací trubky, která jsme již zhotovili během stavby trupu. Dále je zapotřebí do žeber vyřezat otvory pro kabely k servům křidélek a aerodynamických brzd.

28
RC revue 4/2019

Malá polomaketa dvouplošníku Waco

Čtenáři časopisu RC revue již asi znají mou mánii pořizovat si k osvědčenému a vyzkoušenému modelu letadla větší nebo naopak menší model stejné předlohy. Proto asi nikoho nepřekvapí, když po vyzkoušení velkého modelu klasického sportovního dvojplošníku Waco o rozpětí 2,2 m s benzinovým motorem (RC revue 12/2018–2/2019) jsem dlouho neváhal a po domluvě s redakcí se pustil do zkoušek dalšího modelu Waco, avšak tentokrát v provedení mikro. Miniaturních létajících modelů letadel mám hned několik, některé létají lépe, některé hůře, ale stejně si nakonec nejlépe zalétám s velkým akrobatem s benzinovým motorem. Mikromodely beru jako doplněk, když je opravdu bezvětří nebo když čekám na volnou dráhu pro velký model. Když mě jeden z posledně zkoušených malých modelů nejmenovaného typu a výrobce dost zklamal, zařekl jsem se, že žádný další mikromodel mi již domů nesmí. Ale člověk míní a prodejci mění.

33
RC revue 4/2019

Maketa německého letounu Albatros C.III

Výsledná sestava VOP a SOP byla usazena na trup ještě před jeho potažením v horní části. Důvodem bylo rozmístění kinematiky ovládání. Směrovka je naháněna ocelovými lanky o průměru 0,5 mm, vedenými přímo od serva umístěného pod sedačkou pozorovatele. Vedle serva směrovky se nachází servo výškovky, které je spojeno uhlíkovým táhlem s vahadlem náhonu. Od tohoto vahadla jsou vedeny náhony ocelovým lankem o průměru 0,5 mm na obě poloviny výškovky. Bílé trubky lanovodů na fotografii jsou určeny pro ovládání „nemaketového“ kola umístěného na ostruze.

37
RC revue 4/2019

Model Lockheed P-38 Lightning z 3D tiskárny

Vlastní stavba spočívá ve slepení jednotlivých vytištěných dílů natupo k sobě. Doporučené lepidlo je kyanoakrylátové s použitím urychlovače (aktivátoru). Mně se velmi osvědčilo konstruktéry doporučené lepidlo střední hustoty z Hobbykingu, lahvička obsahující 50 g lepidla mi nejen za rok nevyschla (po otevření a za pokojové teploty), ale také má při lepení určitý otevřený čas, kdy je s díly možné vzájemně pohybovat. Jako urychlovač jsem nejprve používal nějaký bezejmenný s mechanickým rozprašovačem, ten ale na povrchu dílů zanechával stopy a skvrny. Rychle jsem tedy přešel na běžný aktivátor ve spreji.

42
RC revue 4/2019

IMAC – co to je?

K napsání tohoto článku mě přivedl poslední výtisk newsletteru organizace IMAC, který vyšel na konci roku 2018 a shrnuje činnost klubu za uplynulý rok, a to včetně proběhlého mistrovství světa. Protože se naši dva piloti – Marek Plichta a Jiří Šotola – tohoto mistrovství zúčastnili, víme u nás doma trochu více o tom, jak to „za mořem“ funguje. A to nejen na základě psaných materiálů na internetu, ale také především díky osobní zkušenosti. Je zajímavostí, že vlastní soutěže IMAC jsou více než u nás organizovány vlastními soutěžícími. Je to vlastně o tom, že ředitel soutěže má k dispozici jen poměrně malý organizační tým a při přípravě soutěže, poté, co se piloti závazně zaregistrují, vygeneruje nejen pořadí pilotů v jednotlivých soutěžních kolech, ale i jejich funkce při organizaci soutěže tak, aby měli všichni dost času na létání, ale aby také ostatním s létáním pomohli.

44
RC revue 4/2019

Polomaketa vrtulníku Bell UH-1

Při listování v modelářských časopisech dnes bohužel často postrádám články o modelech vrtulníků, především polomaket a maket. Stavba a následné pilotování vrtulníků nejsou věci snadné a jednoduché, jak se nás často snaží přesvědčit spousta výrobců a prodejců hračkovitých vrtulníků. Možná právě proto a i kvůli větší finanční náročnosti není tato modelářská kategorie tak rozšířená a asi právem se nazývá královská. Přesto je po naší republice dost maket a polomaket vrtulníků, a tak je škoda, že drtivá většina z nich není dostatečně prezentována a slouží víceméně pro potěchu svých majitelů, kteří je provozují bez soutěžních nebo předváděcích ambicí. Domnívám se, že je to velká škoda, protože vrtulníky se na všech modelářských setkáních setkávají s velkým ohlasem. Proto jsem se rozhodl přispět „trochou do mlýna“, napsat pár řádek a podělit se o pár fotografií jedné ze svých polomaket vrtulníků. Třeba tento článek povzbudí i další vrtulníkáře k tomu, aby se na stránkách RC revue pochlubili se svým výtvorem.

48
RC revue 4/2019

Arado Ar 396

Pokud hovoříme o Pražském povstání v květnu roku 1945, většina si jej spojí s pozemními boji na barikádách. Méně známá je skutečnost, že se do tohoto boje proti nacistickým okupantům zapojilo také letectvo, respektive jeden ukořistěný letoun Arado Ar 396, který s piloty Antonínem Krausem a Františkem Jančou vzlétl dne 5. května 1945 v 15.47 hod. z letňanského letiště k průzkumnému dvacetiminutovému letu nad Prahou, při němž i shazovali letáky. Dokonce se dostali do protiletadlové palby z německého obrněného vlaku, stojícího na vysočanském nádraží, střelám unikli, nicméně po přistání bylo v letounu objeveno několik zásahů. Povstalecký letoun byl Arado Ar 396 výrobního čísla 460042, který byl jedním ze dvou strojů tohoto typu, které v květnu 1945 zůstaly v továrně Letov. Povstalcům se jej hned na začátku Pražského povstání podařilo po obsazení letňanského letiště ukořistit a namalovat na něj přes německé kříže provizorní československé znaky.

51
RC revue 4/2019

Zpráva o Zimní regatě v Mostě

Podobně jako tažní ptáci, tak koncem února zahájí svůj tah na západ naší republiky někteří lodní modeláři. Zamíří do Mostu. Vábí je sem jedinečná možnost si v zimním období zajezdit se svými modely remorkérů v malém krytém bazénu. Samozřejmě ne jen tak odnikud nikam, ale po přesně stanovém kurzu s nákladní lodí za zádí a nebo před přídí remorkéru. Tug Towing, to je to magické sousloví, které toto veškeré dění vystihuje.

58
RC revue 4/2019

Rychlostní plachetnice v Olomouci v roce 2018

Stojíme na začátku nové sezony lodních modelářů. Vodní plochy rozmrzly, a tak mohou lodě na vodu. Jaká ale byla sezona předešlá? V Olomouci je tradičně využívaná vodní plocha pískovny Amerika v místní části Holice. Máme zde výborné prostředí, ale i zázemí s možností občerstvení i s možností využití sociálního zařízení, a co je důležité, má majitele, který má pochopení pro nás modeláře. Vloni jsme jeli seriál RC plachetnic ve dvou třídách. Nejprve si řekněme něco o třídě menší, tedy Micro Magic. Tyto malé hezké polomakety skutečné plachetnice mají na svou velikost, spíše malost, výborné jízdní vlastnosti a jsou zároveň velmi vhodnou kategorií pro začínající jachtaře, neboť se dá úspěšně jezdit i s lodí tak, jak ji postavíme přímo ze stavebnice – dodává se kompletní.

60
RC revue 4/2019

Námořní muzeum v Benátkách

Najít námořní muzeum v Benátkách není nikterak složité. Každý návštěvník Benátek dříve či později dojde nebo dopluje na náměstí Svatého Marka. Tam leží největší benátské skvosty – bazilika Svatého Marka a Dóžecí palác. Rozhodně není ztráta času vystát frontu, zejména do baziliky, a navštívit je. I pohled na Benátky ze zvonice, která stojí naproti oběma památkám, je úchvatný. Z náměstí je to k muzeu asi dvacet minut chůze po širokém nábřeží vedoucím až k  muzeu. Budova muzea je snadno rozpoznatelná, jednak má na průčelí název, ale snad více podle dvou obrovských kotev umístěných vpravo od vchodu. Levá pochází z bitevní lodi Tegetthoff a pravá z lodi Viribus Unitis. Ve vstupní hale je přímo před pokladnou umístěno „maiale“, tedy italské řiditelné torpédo z druhé světové války. Těmito torpédy Italové potopili v Alexandrii britské bitevní lodě HMS Queen Elizabeth a HMS Valiant.

62
RC revue 4/2019

Maketa lodi třídy F2-A Hermann Marwede

ak jsem se postupně prokousával stavbou, zjišťoval jsem, že ve stavebnici je více nepřesností než přesností. Největším důkazem je asi záchranný člun, umístění před nástavbou heliportu. Ačkoliv je opravdu jednoduše navržený, stejně není ve stavebnici správně. Zatímco ve skutečnosti je sedačka posunuta mírně vlevo, ve stavebnici se ji rozhod- li udělat posunutou vpravo (Obr. 14). I když jsem chtěl postupovat systematicky od zádě k přídi, úplně mi to nevycházelo, a tak jsem pokračoval detaily napříč celou lodí. Z mnoha detailů, pár stojí za zmínku, jelikož se s jejich předěláním v případě Hermanna Marwedeho nevyhneme, pokud chceme, aby loď vypadala jako předloha.

64