RC revue

» Časopis » Archív časopisu


RC REVUE 7/2013

RC revue 7/2013
1. července vychází sedmé číslo čtrnáctého ročníku časopisu RC revue.
Z obsahu vybíráme:


V RC revue 7/2013 naleznete

Obsah časopisu RC revue 7/2013
RC revue 7/2013

Halové makety

Anglická Národní soutěž halových maket (BMFA Scale Indoor Nationals) se konala tradičně v nottinghamské sportovní hale v areálu university. Hala je velmi vhodná díky svým téměř čtvercovým rozměrům, asi 40 x 50 metrů. Její šířku již několik let naplno využívá Peter Smart – jeho bezmála metrové vícemotorové modely bývají nejočekávanější atrakcí soutěže. Výkony v kategoriích oříšek a pistácio jsou limitovány, neboť využitelných je jen asi 5–7 metrů výšky a soutěžící se musí strefit mezi různé překážky.

10
RC revue 7/2013

Bažant (67)

Jednou ze základních podmínek pro dosažení špičkových výsledků ve všech druzích sportu je široká základna sportovců. To platí i v modelářství. Než se však kdokoli propracuje do této základny, musí nejprve začít, pak pokračovat, učit se a snažit se, věnovat se plně zvolenému oboru činnosti. Musí vědět nejen, co chce (nebo si přeje), ale i jak toho dosáhnout. Model, který vám tentokrát předkládáme, je jednou z odpovědí na otázku „jak začít“. Mnoho mladých zájemců o upoutané modely bývá odrazeno od další činnosti tím, že si zvolí nevhodný model. Dokončí-li jej – většinou bez rady zkušenějšího – bývá výsledkem let, podobný pošetilému skoku bájného Ikara.

12
RC revue 7/2013

Replika Valkyrie Carla Goldberga

rozhodol napísať na požiadanie môjho kamaráta Rastislava Maděru, ktorý je staviteľom prekrásneho a konštrukčne náročného historického modelu lietadla Valkyrie. Podnetom pre stavbu tohto modelu bola výzva a takisto, ako to chodí medzi modelármi, aj čiastočné podpichovanie, že je to zložité a že sa ťažko stavia atď… Rasťo je našim najmladším staviteľom, keďže modely stavia necelé dva roky. To najmladším nemyslím teraz vek. Bola to poriadna výzva a som veľmi rád, že sa jej nezľakol.

14
RC revue 7/2013

Jednoosé stabilizace a jejich konstrukce

Ve volném pokračování cyklu o stabilizačních systémech modelů letadel se tentokrát podíváme na jednoosé stabilizace. Předně je třeba uvést, že tyto stabilizace netvoří žádnou funkčně specifickou skupinu a ke stabilizaci v jedné ose je možné využít jakékoliv z předchozích uvedených zařízení, i když zůstane částečně nevyužito. Trochu jiná situace nastává, pokud chceme stabilizaci do volného (neřízeného) modelu. V tom případě je třeba pečlivě zkontrolovat, zda vybraný systém pracuje i bez signálu (všech signálů) z přijímače. Příkladem zařízení, které takto použít nejde, je třeba Co-pilot. Stabilizace se nemusí podílet přímo na řízení modelu, může sloužit například k vyrovnání polohy závěsu nebo plošiny, na níž je namontovaný fotoaparát či kamera.

20
RC revue 7/2013

15. Mega Cup

„Venku je pořád panáček, sluníčko neuvidíme, budeme doma a všechno sníme. Ale sluníčko chceme brzy vidět!“ Text písně kapely Vltava byl jako ušitý na meteorologickou situaci prvního červnového víkendu, kdy se každý rok na Den dětí na letišti Czech Heaven pořádá Mega Cup, letos už patnáctý ročník. Žádné veselé počasí předpovězeno nebylo, ostatně o četnosti srážek nad územím naší vlasti by mnozí vytopení mohli dlouze vyprávět. Zatímco se na zbytek republiky valila dešťová mračna, nad jihem Moravy bylo zázračně volné okno a za celý den ani neukáplo. Nejenom že ani neukáplo, dokonce většinu času „zoncna rumplovala“, čili slunce svítilo. Mráčky na obloze byly velmi fotogenické, jediné, co kazilo ideální modelářské počasí, byl vítr, který se během dne rozfoukal až asi k 8 m/s, nicméně hodně dlouho se dalo létat bez větších problémů. Ostatně dráha v Budkovicích je postavená ve směru převládajících větrů, a tak starty i přistání jsou bez bočních nárazů. Je moc dobře, že tvůrci areálu počítali i s takovou „maličkostí“, jako je meteorologická statistika. V Budkovicích jsem byl už mnohokrát, a nikdy si nepamatuji jiný směr větru než po dráze.

26
RC revue 7/2013

Akumulátory Agapower

Naše redakce dostala na vyzkoušení dva vzorky tříčlánkových akumulátorů Li-pol 2 200 mAh značky Agapower od čínského výrobce, který patří mezi přední firmy v oboru. Vzhledem k tomu, že jedna ze sad byla v třídě odběru 30 C a druhá 50 C, bylo možné se nejen podívat podrobněji na parametry akumulátorů, ale také se pokusit srovnat rozdíly mezi řadami. V současné době jsou na trhu čtyři řady, a to se zatížitelností 25, 30, 40 a 50 C.

28
RC revue 7/2013

Sky Scout Ready 2GO lite 4

Od dovozce k nám do redakce dorazil k testování nový, respektive staronový model Sky Scout. Jde o začátečnickou sadu elektrovětroně. Součástí sady je kompletně vše potřebné k provozu modelu, kromě zdroje stejnosměrného napětí 12 V potřebného pro napájení nabíječe pohonného akumulátoru. Samotný model není třeba příliš představovat, jde o známý model Easy Star II (RC revue 3/2012) firmy Multiplex. „Nové“ spočívá ve vybavení modelu palubní elektronikou firmy Hitec, tedy čtyřkanálovou soupravou Lite 4 2,4 GHz, šestikanálovým přijímačem Minima 6S, dvěma servy HS-55, střídavým motorem C2812-1100 se sklopnou vrtulí 7/6, regulátorem HBE-18A, Li-pol akumulátorem 2s 1 300 mAh a nabíječem CG-115 DC. Obsahem balení jsou i čtyři alkalické články velikosti AA pro vysílač.

29
RC revue 7/2013

Akrobat Edge 540

Modely z EPP pomalu (spíš rychle) dobývají modelářský svět a vlastně už si ani nepamatuji, kdy jsem naposledy pro RC revue testoval nějaký dřevěný konstrukční model. Akrobatický letoun Edge 540 není zapotřebí moc představovat. Je znám jak ve skutečném provedení, zejména z Red Bull Air Race, tak v nejrůznějších velikostech modelů, od mini až po obry. Výrobce, firma Hype, zvolila rozpětí 1,2 m a nerozebíratelné provedení. Letoun je dodáván v krabici z lakovaného kartonu. Model byl redakci dodán v provedení ARF, kompletně hotový, osazený čtyřmi servy, střídavým elektromotorem a 40A regulátorem. V nabídce je i provedení RTF, u kterého je navíc čtyřkanálová RC souprava 2,4 GHz, pohonný akumulátor a nabíječ.

30
RC revue 7/2013

Amfibie Icon A5

Předlohou modelu Icon A5 je moderní celokompozitová amfibie. Firma Icon Aircraft vyvinula tento létající designérský skvost s několika ambiciózními cíli. Výsledkem jejich práce je unikátní letadlo s maximální vzletovou hmotností 648 kg, které má sklopné křídlo, zatahovací podvozek a neumí spadnout do vývrtky. Model tohoto letadla je převážně z pěnového materiálu Z-Foam vyráběn firmou ParkZone. Model Icon A5 je dodáván buď ve verzi BNF, tedy s přijímačem Spektrum, pohonným akumulátorem a nabíječem, nebo v testované verzi PNP – pouze model osazený čtyřmi servy, BLDC elektromotorem velikosti 480 960 KV a 30A regulátorem, připravený pro instalaci přijímače a baterie. Serva výškovky a směrovky jsou digitální DSV 130M s kovovými převody, k servům křidélek jsem se fyzicky nedostal, ale podle specifikace výrobce by mělo jít o analogová serva SV 80. Všechna serva přesně středí a táhla jsou bez vůlí, to je v této kategorii spíše výjimečné.

33
RC revue 7/2013

Heinkel He 219 Uhu

Dříve, kdy prakticky jediným výkonným pohonem modelů byly motory spalující metylalkoholové palivo, se říkalo: „Jeden motor – jeden problém, dva motory – sto problémů.“ To přestalo platit po rozšíření elektromotorů a jak se zvyšovaly výkony sestav baterie-regulátor-motor, tak se rozšířilo i spektrum modelů, které lze těmito pohony osadit. Když jsem se začal rozhodovat, jaké další letadlo přibude do mého hangáru (garáž jsem přejmenoval, protože tam žádné auto není, zato je plná letadel), začal jsem procházet nabídku výrobců a prodejců v blízkém i dalekém okolí. Po zvážení všech pro a proti jsem si vybral model Heinkel He 219 Uhu od Modellstudia Tupesy. Důvodů bylo více, mezi jinými i to, že jsem měl dříve model tohoto letadla od Aeronautu a bylo to jedno z letadel, na jehož letové vlastnosti se nezapomíná.

36
RC revue 7/2013

Pilatus PC-6 Turbo Porter

Čtrnáctiletý vnuk Marek mne překvapil prosbou, že by si chtěl vlastnoručně postavit RC model, nejlépe podobný skutečnému letadlu. Marek s námi už několik let jezdí po všech modelářských akcích a běžně létá s našimi modely. Má i svůj „polystyreňák“ Z-50, ale do lepení klasiky se mu moc nechtělo. Až loňské prázdniny rozhodly.

44
RC revue 7/2013

Obry Gôtovany 2013

Už 17. ročník stretnutia priaznivcov veľkých modelov lietadiel sa uskutočnil 1. a 2. júna 2013 na letisku Gôtovany pri Liptovskom Mikuláši. Za počasia, ktoré v tom čase vládlo v celej Európe – zima a pomerne silný narazový vietor – preverilo zdatnosť zúčastnených 46 pilotov so 64 modelmi zo Slovenska a samozrejme aj priatelov z poza rieky Moravy. Najmladším účastnikom bol 14ročný Vít Bumba z LMK Bolatice, smoliarom podujatia sa stal Ivo Caha z LMK Třebíč-Borovina, ktorý nadobro odpísal svojho Veloxa Evolution. Celé podujatie sa nieslo v duchu priatelskej atmosféry za podpory skvelej diváckej kulisy

48
RC revue 7/2013

Extrémní Jaky nad Medlánkami

Po třech sezonách odlétaných s Edgem 540 o rozpětí 2,2 m a za neustálého popichování kolegy modeláři „kdy že bude něco nového“ jsem se rozhodl pořídit si na sezonu 2012 nový stroj. Zvažoval jsem, zda nějakou třímetrovku, nebo menší. Kromě pořizovacích nákladů jsem řešil rovněž možnost uskladnění, převoz na letiště a náklady na provoz. Mezi různými třímetry jsem delší dobu zkoumal osvědčený model Jak 54 klasické konstrukce s rozpětím 2,8 m americké firmy Extremeflight RC, která patří mezi špičku ve výrobě modelů klasické konstrukce. Model je prezentován jako přímý soupeř velikostní třídy 40 % (rozpětí 3 m) a koncipovaný jako letoun pro soutěže IMAC i Freestyle. Menší velikost a hmotnost modelu umožňují použít méně serv (8–9 oproti 13–14 ks) a menší motor (100–120 cm3 oproti 150–170 cm3), což znamená nemalou finanční úsporu.

50
RC revue 7/2013

MiG-21 PFM

MiG-21 snad ani není třeba představovat. Proudový nadzvukový stíhač nasazený do služby počátkem 60. let minulého století se stal více než 11 400 vyrobenými kusy v asi 20 verzích nejpočetněji vyráběným vojenským letounem po druhé světové válce, byl nasazen v několika konfliktech a je téměř neuvěřitelné, že v některých armádách především rozvojových zemí létá dodnes. „Jednadvacítky“ sloužily v létech 1961 až 2005 i v našem letectvu a navíc byly mezi roky 1963 a 1972 licenčně vyráběny v Aeru Vodochody. Není tedy divu, že pro mnoho příznivců letecké techniky i modelářů jsou tyto letouny doslova srdeční záležitostí.

54
RC revue 7/2013

RC makety letadel (4)

Každá maketa se liší od běžného modelu nejvíce tím, jak má zpracované detaily svého povrchu. Jsem přesvědčen, že při troše manuální zručnosti, již by měl mít asi každý modelář a maketář především, lze na maketě zhotovit takřka cokoliv v příslušném měřítku zmenšení. Potřebujeme k tomu především informace, jak určitý díl vypadal na skutečném letadle. A opět jsem se dotkl v minulých dílech probíraných podkladů. Nejde jen o dokumentaci, již budeme předkládat na soutěži rozhodčím, ale fotografie nebo výkresy jednotlivých celků a detailů, které nám je pomohou na maketě co nejpřesněji ztvárnit. Pracovně to můžeme nazvat třeba pracovními podklady.

58
RC revue 7/2013

Vztlakové klapky na modelech letadel

Vztlakové klapky patří, stejně jako křidélka, výškovka a směrovka, k důležitým ovládacím prvkům skutečných letadel. Jsou to plochy na odtokové hraně křídla, kterými se zvětšuje nebo zmenšuje zakřivení profilu či zvyšuje plocha křídla a tím zvyšuje či snižuje vztlak. U letadel s malým rozsahem rychlostí nemají příliš opodstatnění, u rychlých letadel významně snižují přistávací či minimální rychlost. Postupem doby se vyvinulo několik druhů vztlakových klapek s rozdílnou účinností. Základním typem je klapka jednoduchá, již tvoří sklopná zadní část profilu. Dalším jednoduchým typem je klapka odklápěcí neboli odštěpná. Tvoří jí odklopná část spodní strany profilu křídla. Tyto klapky patří mezi nejjednodušší s nižší účinností, používají se zpravidla na malých letadlech a jsou nejčastěji zastoupeny u modelů.

60
RC revue 7/2013

Sedmý T-Rex Tek 2013

Hlavní organizátor každoročního plzeňského setkání Ing. Ivan Hořejší měl na letošní termín nos. Obvykle jej pořádá poslední květnový víkend, letos jej naplánoval o týden dříve a udělal dobře. Obloha sice hrozila co chvíli přeháňkou, ale nakonec počasí docela vyšlo, i sluníčko se ukázalo. Setkání se drželo tradice, létat tedy mohl každý, kdo přijel s vrtulníkem a dodržel bezpečnostní pravidla. O občerstvení se staral jako obvykle Petr Flídr. Přestože jsem si nedělal velké naděje na množství novinek, nějaké k vidění byly. Jeden z prvních letů absolvoval Ivan Hořejší s kvadrokoptérou Hornet 460.

62
RC revue 7/2013

IR vrtulník T-42C s minikamerou

Na trhu je velké množství malých vrtulníků a výrobci se musejí snažit v tvrdé konkurenci nějak odlišit a zaujmout zákazníka. Firma MJX vsadila na pevně instalovanou kameru, která může pořizovat jak fotografie, tak videozáznam, odolnou konstrukci a kvalitní gyro. Jediné tvrzení na obalu, s nímž nemohu souhlasit, je, že vrtulník je plně řiditelný. S tříkanálovým ovládáním bez možnosti klonění není řízení vrtulníku úplné, i když je jinak velmi dobře a snadno ovladatelný.

63
RC revue 7/2013

Lockheed Vega

Vega vznikla roku 1927 v pronajaté garáži v Hollywoodu, v níž tehdy sídlila firma Lockheed Aircraft Company. Vlastnili ji bratři Lougheadové a působil v ní znamenitý konstruktér John K. Northrop. Prvním letounem, který postavili již v roce 1913, byl Model G. Protože neuspěli v konkurenci s množstvím vyřazených vojenských letadel, v roce 1921 proto podnikání v tomto oboru opustili. Letadlem, které je v roce 1926 přivedlo k letectví zpět, se stal mimořádně zdařilý elegantní hornoplošník Vega zkonstruovaný J. K. Northropem. Při návrhu usiloval o co možná nejnižší aerodynamický odpor. Celou konstrukční práci udělal sám, zrod letounu, včetně stavby prototypu, trval šest měsíců. Včetně vybavení dílny a nákupu materiálu si celý projekt vyžádal 25 000 $. Sériová výroba vyprodukovala během osmi let 128 letounů.

64
RC revue 7/2013

6. Evropský pohár Naviga F-NSS Kristýna 2013

Hrádek nad Nisou pravidelně počátkem sezony hostí majitele RC maket plachetnic tříd NSS na nádrži Kristýna. Letošní mezinárodní akce se konala ve dnech 3. až 5. května. Pořadatelské role se zde již po čtvrté na výbornou ujal KLoM Admiral Jablonec nad Nisou, čímž zahájil oslavy 45 let své činnosti. Ale to by bylo na jiný příběh. Nyní se podívejme na Kristýnu 2013. Punc mezinárodnosti celému podniku dodávala tradiční účast ruského týmu. Ten co do počtu členů rok od roku sílí (letos 11 soutěžících s četným doprovodem), a tak není divu, že pravidelně sbírá české trofeje. Po malé pauze k nám letos zavítala také polská výprava čítající tři modely plachetnic. Ze Slovenska letos nedorazil nikdo, a tak startovní pole doplňovali se svými 21 modely jen čeští modeláři.

66
RC revue 7/2013

Plachetnice triedy RG-65

Podozrivo vyzerajúca skratka RG-65 našťastie neoznačuje nový zákerný vírus chrípky, aj keď istý druh nákazy je možné s troškou zveličenia konštatovať. V skutočnosti ide o celkom neškodný typ rádiom ovládanej plachetnice, navrhnutej ako ľudová súťažná trieda pre modelárov zaujímajúcich sa o RC jachting. Počiatky plachetníc RG-65 by sme našli kdesi v povojnovej Argentíne, kedy Don Juan Gherzi navrhol triedu G65 s limitom dĺžky trupu 65 cm. Loď bola samozrejme vtedy bez diaľkového ovládania a stala sa na lokálnej úrovni populárnou najmä pre svoju skladnosť a možnosť prevozu v autobuse, električke alebo vlaku.

68
RC revue 7/2013

Parní člun Schmuggler

Po dokončení a odzkoušení parní strojovny, jejíž popis vyšel v RC revue 3/2013, nastal čas k jejímu využití v praxi. Jak jsem se zmínil v článku o strojovně, byla od začátku určena pro pohon lodě. Původní záměr byl umístit ji do modelu parního remorkéru, které se pohybovaly po našich vodách. Bohužel kvůli tomu, že tyto říční lodě měly velmi malý ponor, nedokázal jsem ji dostat do lodě, jejíž plánek mi byl zapůjčen. Další variantou byl velký mořský parní remorkér. Plánek jsem stáhl z internetu a našel jsem dokonce i výrobce stavebnice. Kvůli řadě okolností jsem však od zahraničního výrobce stavebnici získal až po několika měsících. A protože jsem byl netrpělivý, volba padla na otevřený parní člun ze začátku minulého století.

70
RC revue 7/2013

Jak jsem vyráběl parní turbínu II

Základem parní turbíny bylo nepoužité kolo z proudového modelářského motoru (odlitek z chromniklové slitiny Inconel) o průměru 66 mm. Druhou důležitou součástí byl převod do pomala. S ním mi pomohla náhoda: v práci se nám porouchala skartovačka, zlobil sice jen vypínač, ale při opravě jsem v ní objevil dokonalá ozubená kola pro převod 10 : 1. Prohlásil jsem ji proto za neopravitelnou a kola zahrnul do konstrukce parní turbíny. Třetí recyklovanou součástí byl ložiskový domeček z poškozeného výtahového enkodéru, který dokonale vedl velké ozubené kolo.

75